Pomocí kontingenční tabulky k x m testujeme nulovou hypotézu o nezávislosti 2 skupin náhodných kvalitativních jevů: skupiny jevů A1-Ak a skupiny jevů B1-Bm.
Pro celkový počet n jedinců v souboru, označíme obecně neij pozorované (empirické) četnosti společného výskytu jevů Ai a Bj a četnosti sestavíme do tabulky k x m :
B1 ............... Bj ............. Bm Součet
────────────────────────────────────────
A1 ne11 ............ ne1j ........... ne1m a1
: : : : :
: : : : :
Ai nei1 ............. neij ............ neim ai
: : : : :
: : : : :
Ak nek1 ............ nekj .......... nekm ak
────────────────────────────────────────
Součet b1 .............. bj ............ bm n
Metodika pro analýzu kontingenční tabulky k x m je v principu shodná s postupem řešení tabulek četností, který se provádí při testováním rozdílu empirických četností (Test rozdílu 2 (a více) empirických četností). Při testování rozdílů mezi empirickými a teoretickými četnostmi v kontingenční tabulce k x m testujeme nulovou hypotézu nezávislosti dvou kvalitativních proměnných (skupin jevů) pomocí c2 – testu . Může jít například o zjišťování souvislosti mezi výskytem krevních skupin a některých chorob u lidí, souvislosti mezi ročním obdobím a výskytem určitých parazitóz u volně žijící zvěře či souvislost mezi různými krmnými dietami a výskytem alimentárních potíží u skotu aj.
Následující modelovou kontingenční tabulku k x m, která schematicky zobrazuje pozorované empirické četnosti neij, bychom např. použili pro řešení situace, kdy potřebujeme zjistit, zda výskyt určitých onemocnění (Onemocnění č.1 a č.2) je spojen s výskytem určitého plemene skotu (Plemeno A, B, C). Testujeme tedy nulovou hypotézu nezávislosti těchto 2 skupin kvalitativních jevů (proměnných Ai a Bj):
Proměnná Ai – Plemeno skotu (A, B, C)
Proměnná Bj – Onemocnění (Nemoc č.1, č.2)
|
Onemocnění č.1 |
Onemocnění č.2 |
Součet (ai) |
A |
ne11 |
ne12 |
a1 |
B |
ne21 |
ne22 |
a2 |
C |
ne31 |
ne32 |
a3 |
Součet (bj) |
b1 | b2 | n |
Postup řešení kontingenční tabulky:
V každé buňce tabulky nejprve vypočteme odpovídající teoretickou četnost noij (očekávanou v případě nezávislosti jevů A1-k a B1-m ) ze součtů empirických četností v řádcích (označeny ai) a sloupcích (označeny bj) tabulky následujícím vztahem:
Stanovíme stupně volnosti n = (k-1).(m-1) a zvolíme hladinu významnosti α.
Vypočteme testovací kritérium:
Pokud je vypočítaná hodnota testovacího kritéria c2 nízká, svědčí to o nezávislosti testovaných kvalitativních proměnných. Naopak, vyšší hodnota vypočteného testovacího kritéria c2 indikuje určitou souvislost mezi oběma skupinami sledovaných kvalitativních jevů.
Pro zjištění statistické významnosti zjištěné závislosti porovnáme vypočítanou testovací charakteristiku c2 s tabulkovou kritickou hodnotou c2a(n) (viz Tabulky: Kritické hodnoty rozdělení c2):
Je-li c2 > c21-a (n) => zamítáme hypotézu nezávislosti skupin jevů Ai a Bj.
Je-li c2 £ c21-a (n) => nemůžeme zamítnout hypotézu nezávislosti obou skupin jevů