Okruh 10: POŠKOZENÍ ZDRAVÍ, NEMOC SMRT

.pdf verze

Zdraví

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1946 je zdraví stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhá nepřítomnosti nemoci či vady. Tato definice je primárně určena pro lidskou populaci, u jiných než lidských populací je složitější určit, zda se nachází v kompletní duševní a sociální pohodě. Pouhá nepřítomnost nemoci však definici zdraví nenaplňuje. Zdraví je rovnováha vnitřního prostředí organizmu, homeostáza. Pokud dojde k jejímu narušení, jsou spuštěny reakce vedoucí k nápravě stavu a obnovení rovnováhy.

Relativní zdraví je stav, kdy se organizmus jeví jako zdravý, protože se přizpůsobil dlouhodobě probíhajícímu onemocnění, avšak při vystavení vyšším nárokům (např. stres vyvolaný transportem zvířete) se onemocnění opět projeví (herpesvirová onemocnění).

Poškození zdraví

Zdraví poškozují činitelé narušující homeostázu organizmu. Poškození zdraví nemusí vést k rozvoji nemoci. Příčiny poškození zdraví lze rozdělit dle původce na fyzikální, chemické, biologické a chovatelské.

Fyzikální příčiny poškození zdraví

-         Tepelné

o   Přehřátí – hypertermie

-  nezánětlivé zvýšení teploty těla nad fyziologickou hranici;

-  vede ke zvýšené srdeční a dechové frekvenci, dehydrataci, může vést k úhynu;

o   Úpal

-  důsledek působení nadměrného horka, organizmus teplo nezvládá odvádět;

o   Úžeh

-  důsledek přímého nadměrného působení slunečního záření;

o   Popáleniny

-  vznik v místě působení vysoké teploty;

-  od mírného zčervenání přes puchýře po zuhelnatění kůže (3 stupně);

o   Podchlazení – hypotermie

-  pokles teploty pod fyziologickou mez;

-  silně závisí na samotném jedinci (velikost, zdravotní a výživný stav atd.);

-  kombinace nízkých venkovních teplot, vlhkosti a proudění vzduchu vede k rychlejšímu průběhu podchlazení;

-         Omrzliny

o   vznik v místě působení chladu (nejčastěji ocas, poslední články prstů, špičky uší, hřebínek a lalůček u drůbeže atd.);

o   prudké zahřátí může vést k poškození tkání a nekrotickým změnám;

o   od zblednutí přes puchýřky po odumření tkáně (3 stupně);

o   NIKOLI HOREČKA

 -  Horečka je fyziologický proces, kterým organizmus reaguje na infekci a průnik mikroorganizmů. Tělesná teplota stoupá za účelem zpomalení množení patogenních agens a podporu imunitního systému. Vysoká a dlouhotrvající horečka má na organizmus negativní vliv.

Foto č. 65: Pštrosi ve výběhu v zimním období

-         Elektrický proud

o   poškození způsobeno vysokou teplotou a elektrolýzou tkání;

o   důsledek: popáleniny, křeče, zástava srdce;

-         Sluneční záření

o   Fotosenzibilita

-  zvýšená citlivost na sluneční záření;

-  způsobeno zkrmováním fotosenzibilizujících rostlin – fotodynamický účinek (třezalka, rdesno aj.) – substance (chromofory) z těchto rostlin se uloží v kůži a působením slunečních paprsků dochází k uvolňování volných kyslíkových radikálů;

-         Mechanické

o   Úder, bodnutí, řez, tah, tlak;

o   Proleženina

-  poškození kůže a podkožních tkání;

-  často u nepohyblivých/těžko se pohybujících jedinců;

-  vznik záleží i na kvalitě prostředí (vlhko, teplo);

-  např. pes s nepohyblivými pánevními končetinami většinu dne leží v jedné poloze, pokud je přítomno vlhko, teplo a patogenní mikroorganizmy, proces vzniku je urychlen;

o   Podlitina

-  nahromadění krve v tkáni po tupém úderu;

-  = modřina;

o   Podvrtnutí

-  poškození měkkých tkání a svalů v okolí kloubu;

o   Vykloubení

-  zranění kloubu, kloubní hlavice se vychýlí z kloubního pouzdra nebo jamky;

o   Zlomenina

-  porušení souvislosti kosti;

-  rozlišení podle úplnosti a tvaru zlomeniny, podle místa vzniku, dislokace kostních úlomků;

o   Výhřez

-  změna polohy orgánu/struktury mimo původní a fyziologickou polohu

-  výhřez ploténky, konečníku, střev, dělohy;

o   Cizí tělesa

-  přítomnost v dýchacích cestách a uších – osiny;

-  přítomnost v trávicím traktu – pozření provázku, pecky, hračky;

-  při nehodě – kovová tyč v horní končetině – nikdy sami neodstraňujeme!

-         Zánět

o   fyziologická reakce, kdy organizmus využívá metabolickou a morfologickou, celkovou nebo místní adaptaci, která má vést k navrácení homeostázy;

o   častokrát je účinek zánětu pro organizmus nepříznivý;

o   místo postiženo zánětem je zčervenalé, teplé, bolestivé, zduřené a jeho funkce je narušena;

-         Nekróza

o   buňky odumřou v živém organizmu;

o   nevratný proces;

-         Umělé

o   laser;

o   silné magnetické pole (magnetická rezonance);

o   silná radioaktivita.

Chemické příčiny poškození zdraví

-         Chemikálie

o   Kyseliny a louhy – poleptání, popálení;

o   Plyny – oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, plynný amoniak aj.;

o   Pesticidy – metaldehyd, organofosfáty a karbamáty;

o    

-         Toxiny

o   Častokrát nejsou zjištěny účinky toxinů na jednotlivé druhy a kategorie zvířat, přesto nelze předpokládat, že pokud nebyly v této oblasti provedeny výzkumy, daná zvířata nejsou vůči toxinům citlivá.

o   Bakteriální toxiny

-  produkují je některé bakterie;

-  Botulotoxin – botulizmus

·        produkuje Clostridium botulinum;

·        ochrnutí zvířete, postižení nervů;

- Tetanospazmin – tetanus

·        produkuje Clostridium tetani;

·        psi nejčastěji onemocní během výměny dočasného chrupu za trvalý;

·        křeče;

-         Mykotoxiny

-  produkují je některé plísně;

o   Aflatoxiny

-  poškozují buňky, mohou vést k vzniku nádorů a potlačení funkce imunitního systému;

o   Ochratoxiny

-  u psů a koček dochází k poškození ledvin, poškození buněk;

-         Fytotoxiny

o   Toxiny produkované rostlinami pro jejich obranu a ochranu;

o   Pryšec nádherný (vánoční hvězda), pryšec trnová koruna, kroton pestrý

-  jedovaté všechny části rostlin;

-  uvolněná šťáva poškozuje kůži a sliznice, vede ke vzniku dermatitid, zvíře kašle, dusí se, nadměrně sliní, dáví se;

o   Brambořík perský

-  nejjedovatější hlízy a oddenky;

-  zvracení, průjem, bolesti břicha;

o   Lilie

-  akutní selhání ledvin u koček;

o   Réva vinná

-  otravy hroznem a rozinkami u psů;

-  podráždění zažívacího ústrojí až akutní selhání ledvin;

o   Česnek a cibule

-  u psů a koček vede k hemolýze;

-  tepelnou úpravou nebo sušením se toxicita nesnižuje;

o   Javor červený

-  pozření opadaných uschnutých listů koňmi vede k hemolytické anémii;

-         Zootoxiny

o   Uštknutí zmijí

-  závažnost dle množství jedu (po zimním spánku více jedu než na podzim);

-  celková reakce organizmu na toxin (zvracení, průjem, úzkost, závrať, spavost, kóma, poškození ledvin, zúžení průdušek, systémové krvácení aj.;

o   Pobodání vosami/včelami/sršni

-  bolestivost, edém, svědění;

o   u citlivých jedinců anafylaktický šok.

-         Léčiva

o   řada humánních léčiv je pro zvířata toxická, stejně tak jsou některá léčiva určená jednomu druhu zvířete toxická pro jiný druh, což je způsobeno jiným metabolizmem u jednotlivých druhů (plemen, kategorií atd.);

o   většina otrav léčivy je způsobena samotnými chovateli nechtěně z neznalosti;

o   Nesteroidní antiflogistika

-  úzké terapeutické rozmezí;

-  nejčastější otravy u psů a koček;

-  pozastavení tvorby zánětlivých mediátorů a zvýšení tvorby žaludečních šťáv, snížení tvorby hlenu v žaludku, stáhnutí cév – vznik vředů až ruptury žaludku, snížení průtoku krve ledvinami vede k vzniku nekróz s finálním selháním ledvin;

o   Paracetamol

-  otravy nejčastější u psů a koček;

-  25% případů otravy koček končí akutní smrtí zvířete;

-  Akutní otrava – oběhové selhání z nedostatku kyslíku;

-  Chronická otrava – úhyn kvůli selhání jater;

o   Pyrethroidy

-  insekticidy, antiparazitika pro psy;

-  toxické pro kočky, projevuje se nadměrné slinění, třes, švihání ocasem, neochota k pohybu, parestezie – porucha vnímání;

-  k otravě může dojít i kontaktem psa ošetřeného antiparazitikem ve formě spot-onu s kočkou.

Biologické příčiny poškození zdraví

-         Genetické

o   dědičné choroby;

o   např.: dysplazie kyčelního kloubu u psů, polycystické onemocnění ledvin koček;

-         Vrozené

o   objevují se kvůli působení určitých vlivů na plod během gravidity, případně na gamety před početím;

o   např.: deformace způsobené požitím toxických látek během gravidity;

-         Priony

o   pouze bílkovina – prionový protein;

o   velmi dlouhá inkubační doba onemocnění;

o   vysoká odolnost v prostředí;

o   způsobují chronická neurodegenerativní onemocnění mozku, která se hromadně označují za transmisivní spongiformní encefalopatie;

o   v neuronech vznikají vakuoly, které nakonec vedou k zániku nervových buněk

o   houbovitý vzhled neuronů při histopatologickém vyšetření;

o   Scrapie – klusavka ovcí, BSE – bovinní spongiformní encefalopatie u skotu, Creutzfeld-Jakobova nemoc u lidí;

-         Viry

o   nukleová kyselina (DNA nebo RNA) a bílkovinný obal;

o   velikost 20-300 nm (10^-9 – 1 miliardtina metru);

o   viry obalené a neobalené lipidovým obalem (vliv na jejich likvidaci a odolnost v prostředí);

o   rychle mutují;

o   Slintavka a kulhavka, africký mor prasat, klasický mor prasat, ptačí chřipka, vzteklina, klíšťová encefalitida;

-         Bakterie

o   jednobuněčný mikroorganizmus;

o   velikost desetiny až desítky mikrometrů (10^-6 – 1 miliontina metru);

o   podle požadavků na prostředí se rozlišují:

o   dle přítomnosti kyslíku: aerobní, mikroaerofilní, fakultativně anaerobní, anaerobní;

o   dle teploty: psychrofilní, mezofilní, termofilní, hypertermofilní;

o   podle tvaru

o   Koky, tyčinky = bacily, zakřivené, vláknité, větvené;

o   Listerióza, červenka prasat, tuberkulóza, leptospiróza, lymská borelióza, salmonelové infekce, sypavka prasat, tularémie, vozhřivka;

-         Plísně

o   jednobuněčné i vícebuněčné organizmy;

o   způsobují infekce, toxoinfekce a intoxikace (viz výše);

o   způsobují mykózy

o   povrchové, orgánové, systémové;

o   Dermatomykózy, kandidózy, hyfomykózy;

-         Paraziti

o   jedno a mnohobuněčné organizmy;

o   někteří potřebují k vývoji mezihostitele;

o   přenáší řadu onemocnění, působením vlastních substancí poškozují hostitelský organizmus;

o   toxoplazmóza, hřebčí nákaza, nagana, trichomoniáza skotu;

o   klíště, veš, všenka, škrkavky, roupi;

-         Nádorové bujení

o   geneticky podmíněné abnormální novotvoření tkáně, které přetrvává i po odstranění vyvolávající příčiny;

o   může být vyvoláno skrze vrozené predispozice, působením genotoxických látek nebo spontánně.

Chovatelské příčiny poškození zdraví (viz okruhy 2,3,4,5,6)

-         Výživové;

-         Zoohygienické;

-         Zootechnické;

-         Zacházení se zvířaty.

Nemoc

Nemoc je patologický stav organizmu, kdy vlivem odchylných funkcí dochází k narušení homeostázy, ke změnám buněk, tkání a orgánů v jejich morfologii i funkci. Nemoc vede ke snížení šancí jedince na přežití a přenosu jeho genetického materiálu dalším generacím. Průběh nemoci je ovlivněn jak samotným jedincem (druh, pohlaví, věk, výživný stav, stav imunitního systému atd.), tak prostředím (vlhkost, průvan, vysoký výskyt patogenů atd.). Průběh nemoci může být podle intenzity a rychlosti perakutní, akutní, subakutní nebo chronický.

Příčiny nemocí jsou vnitřní a vnější. U onemocnění popisujeme původce (etiologii), možný průběh a dopad z širšího měřítka (epizootologii), nakažení (patogenezi), klinické příznaky, průběh, změny na tkáních a orgánech (patologicko-morfologický nález), způsoby stanovení (diagnostika), za jaká onemocnění může být zaměněno (diferenciální diagnostika), léčbu (terapii), ochranu (profylaxe a prevence), riziko pro člověka.

Onemocnění přenosná ze zvířat na člověka se označují jako zoonózy, onemocnění přenosná ze člověka na zvířata jako antropozoonózy. Epizoocie je infekční hromadně se šířící onemocnění zvířat (ptačí chřipka, slintavka a kulhavka, mor malých přežvýkavců atd.).

Smrt

Smrt je nevratná zástava životních funkcí organizmu, vedoucí k odumírání buněk a orgánů. Dochází k zástavě činnosti jednotlivých orgánových systémů. Smrt se na organizmu projeví vznikem posmrtných změn, jež jsou způsobeny ztrátou vnitřní rovnováhy organizmu (posmrtný chlad, bledost, skvrny, ztuhlost, hniloba, mumifikace aj.). Biologická smrt je způsobena odumíráním nervových buněk mozku.

Dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání rozlišujeme úhyn, usmrcení, utracení a utýrání. Úhyn je smrt způsobená bez cizího zavinění (např. důsledek nemoci), usmrcení je ukončení života člověkem nebo jiným živočichem, okolností (srážka autem, utýrání, utracení), utracení je ukončení života provedené odborně předepsanými látkami (veterinárním lékařem určitými farmaky), utýrání je ukončení života zvířete člověkem obzvlášť trýznivým a surovým způsobem.

Zdroje:

HALOUZKA, R. et al., 2009. Veterinární patologie, I. Obecná patologie. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7305-062-7.

HOŘÍN, Petr, 2000. Chovatelské aspekty nemocí psa a kočky. In: SVOBODA, M. et al. Nemoci psa a kočky, 1. díl. Brno: Noviko, ISBN 978-80-86542-18-8.

MODRÁ, H., et al., 2009. Speciální veterinární toxikologie. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN: 978-80-7399-882-0.

SVOBODOVÁ, z. et al.,  2008. Veterinární toxikologie v klinické praxi. Praha: Profi Press. ISBN: 978-80-86726-27-4.

TREML, f. et al., 2014. Infekční choroby zvířat I. Bakteriální, mykotické a protozoární infekce. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7305-704-0.

TREML, f. et al., 2014. Infekční choroby zvířat II. Virové a prionové infekce. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7305-706-0.

Trojan, S et al., 2003. Lékařská fyziologie. Praha: Grada. ISBN 80-247-0512-5.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2017. Frequently asked questions [online]. [vid 26. 9. 2019]. Dostupné z: https://www.who.int/about/who-we-are/frequently-asked-questions