Okruh
3: PORUCHY VÝŽIVY A DOPAD NA ZVÍŘATA
Správná
skladba krmné
dávky je nezbytná pro zachování welfare
chovaných zvířat, udržení jejich zdraví
a dosažení maximální užitkovosti. Pokud je
krmná dávka nevyvážená, obsahuje
škodlivé látky a není
předkládána v dostatečném množství,
dochází k narušení
pohody zvířat, poklesu užitkovosti, snížení
reprodukčních schopností, rozvoji
onemocnění až úhynu.
V následujícím okruhu budou rozebrány
některé poruchy
výživy a jejich vliv na zvířata.
Pojmy:
Obezitaje
způsobena dlouhodobou pozitivní energetickou bilancí
(zvíře přijímá víc
energie, než spotřebuje a přebytek ukládá do
tukových rezerv), vede
k nadměrnému zatěžování pohybového
aparátu a kardiovaskulárního systému,
jater a ledvin a snižuje obranyschopnost organizmu. Nejčastěji se
s obezitou setkáváme u zvířat
chovaných v zájmovém chovu.
Malnutrice
(podvýživa) je způsobena nedostatkem živin, a to jak nedostatečným příjmem, tak
zvýšeným výdejem nebo zvýšenými ztrátami, dělí se na malnutrici kvalitativní (nedostatek jedné složky,
jednoho prvku) a malnutrici kvantitativní
(nedostatečné množství celkově).
Kachexie
je pokročilé stádium podvýživy.
Anorexie
(nechutenství) je nespecifický příznak, kdy zvíře odmítá přijímat krmivo
z různých důvodů.
Obstipace
(zácpa) je porucha pohyblivosti střev a jejich vyprazdňování, často bývá
způsobena dehydratací.
Obturace
střev (ucpání) je porucha způsobená neprůchodností střev,
může být způsobena přítomností cizího tělesa nebo působením novotvaru
v dutině břišní na ostatní anatomické struktury.
Kolostrální výživa
Různé živočišné druhy
mají různě prostupnou transplacentární bariéru mezi matkou a plodem. U králíka,
primátů a člověka prostupují IgG protilátky placentou, malé množství protilátek
typu IgG prostupuje u masožravců, ale u většiny druhů zvířat přes placentu
protilátky neprostupují a mláďata jsou odkázána na brzký příjem kolostra po
porodu.
Kolostrum
je raný sekret
mléčné žlázy, který se začíná
tvořit již před porodem. Obsahuje velké množství
protilátek, které do něj aktivně prostupují
z krevního oběhu matky. Krom
protilátek obsahuje řadu dalších složek
důležitých pro obranyschopnost mláděte
(komplement, lysozym atd.). Protilátky z kolostra
mládě chrání před sepsí
a generalizovanými infekčními chorobami, avšak
zajišťují jen minimální ochranu
před infekcemi sliznic. Střevní epitel novorozených
mláďat umožňuje během prvních
24-48 hodin života aktivní přestup protilátek do
krevního oběhu. Protilátky se
v periferní krvi objevují do 2 hodin po
příjmu kolostra, do 24 hodin
dosahuje hladina protilátek v krvi novorozených
mláďat vrcholu. Pokud se
tele do 2 hodin po porodu napije 2 litrů kvalitního kolostra, do
24 hodin jsou
hladiny jeho protilátek srovnatelné s hladinami
dospělých zvířat. Část
kolostrálních protilátek se dostává
i na sliznici dýchacího aparátu a
chrání
jej proti infekci.
Nedostatečný přenos kolostrálních protilátek se nejčastěji
vyskytuje u novorozených hříbat, telat a kůzlat, vede k sepsi,
endotoxinovému šoku i náhlým úhynům bez příznaků onemocnění.
Vyhláška č. 208/2004 Sb.,
o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat v platném znění
stanovuje v § 2 odst. 1 povinnost ošetřovatelů podat novorozeným telatům
nejpozději do 6 hodin po narození dostatečné množství mleziva od matky nebo
z jiného zdroje.
Z výše uvedeného vyplývá nesmírná důležitost dbát na napájení novorozených zvířat mlezivem od svých matek, případně z jiných zdrojů. Pokud je mlezivo zvířatům podáváno uměle ošetřovateli, musí být dbáno na vhodný objem a podání, nesmí dojít k zavedení sondy do plic a „utopení zvířete“.
Foto č. 23: Jehňata napájející se ze
struku u matky
Mykotoxiny
Mykotoxiny
jsou sekundární
metabolity plísní toxické pro savce, drůbež, ryby
a pravděpodobně i další
živočichy. Plísně často napadají obilniny, kukuřici,
ořechy a olejniny, některé
druhy produkují více druhů mykotoxinů. Živočichové
jsou jejich účinku
nejčastěji vystaveni perorálně skrze přijímané
krmivo, množství plísní je
vyšší
u špatně připravovaného a skladovaného krmiva.
Klinické příznaky závisí na
velikosti přijaté dávky, délce expozice a
vzájemném ovlivňování mykotoxinů,
druhu, kategorii a stavu zvířete. Obecně mykotoxiny
zpomalují růst, zhoršují
obranyschopnost organizmu, mají karcinogenní,
teratogenní a mutagenní účinky.
Aflatoxiny
produkují toxinogenní kmeny plísně rodu Aspergillus
flavus. Aflatoxiny mohou být akutně toxické, karcinogenní, mutagenní a
teratogenní. Aflatoxiny jsou lipofilní a vstřebávají se v tenkém střevě
pasivní difuzí rychle a téměř zcela. Jsou vychytávány v játrech,
ledvinách, kostní dřeni, plicích, mozku, svalovině, tělesném tuku, avšak jsou
poměrně rychle vylučovány žlučí, močí, trusem a mlékem. Při chronickém působení
dochází ke zpomalení růstu, snížené konverzi krmiva, objevuje se nižší kvalita
srsti a mléka, poškození jater, celkově je snížena obranyschopnost a vyskytuje
se více nemocí. Aflatoxin B1 je jeden z nejsilnějších přírodních
karcinogenů.
Deoxynivalenol
(DON) se řadí mezi trichoteceny, největší skupinu mykotoxinů s vysokou
toxicitou. DON je produkován plísněmi Fusarium
culmorum, roseum aj. U přežvýkavců je toxicita díky činnosti mikroorganizmů
v bachoru nízká. DON blokuje syntézu DNA, RNA a proteinů, působí
hemolyticky na červené krvinky. U prasat vyvolává zvracení. U přežvýkavců vede
ke sníženému příjmu krmiva, zpomalení růstu, v důsledku oslabení
imunitního systému se u telat objevuje vyšší incidence onemocnění.
Zearalenon
je estrogenní mykotoxin tvořený plísněmi rodu Fusarium a Giberella.
Je
stabilní v prostředí a odolává i při
peletování. Nejvíce bývá obsažen
v kukuřičném zrnu, jetelotravní a
vojtěškové senáži. Zearalenon je rychle
absorbován v trávicím traktu,
metabolizován v játrech (u přežvýkavců
i v bachoru) a vylučován močí a trusem. Zearalenon
aktivuje estrogenní
receptory a dochází k rozvoji estrogenizmu,
dochází k inhibici dozrávání
ovariálních folikulů a inhibici ovulace. Účinek
zearalenonu na skot je
potencován přítomností DON. Intoxikace se
projevuje sníženou plodností, ačkoli
říje jsou zřetelné, děloha je zvětšená,
poševní hlen zmnožený a vulva zduřelá.
Objevuje se vysoká embryonální úmrtnost,
záněty dělohy a výhřezy pochvy. Mléčná
žláza může být zvětšená.
Ochratoxin
a citrinin jsou produkovány plísněmi rodu Aspergillus a Penicillium.
Způsobují porcinní mykotoxickou nefropatii. Akutní
otrava vede u prasat
ke gastroenteritidě, zvracení, depresi, anorexii a
dehydrataci, ve
výkalech se objevuje krev. Při chronické otravě
nemusí být pozorovány žádné
klinické příznaky, ovšem při
patoanatomickém vyšetření
uhynulých/poražených
zvířat se objevují chronické patologické
změny na ledvinách, které jsou
anemické, zvětšené a na povrchu mají
šedobílé skvrny.
Foto č. 24: Nevhodně uskladněné seno Foto č. 25: Nevhodně uskladněná sláma Foto č. 26: Krmivo uskladněné v silu
Metylxantiny
Mezi metylxantiny se řadí
kofein, teobromin a teofilin, jsou obsaženy v kávě, kakau, čaji a maté.
Metylxantiny se rychle vstřebávají přes trávicí aparát, metabolizují se
v játrech a vstupují do enterohepatální cirkulace (látka se z jater
dostává do střeva a proces se opakuje). Prostupují přes hematoencefalickou a
transplacentární bariéru, způsobují křeče a poruchy srdečního rytmu. Objevuje
se zvracení, průjem, nadměrné močení, hyperaktivita, srdeční arytmie, třes a
křeče. Smrt je způsobena selháním srdce a dýchacího aparátu. Nejvíce je
prozkoumán toxický účinek metylxantinů na psy a kočky. Při pozření čokolády
zvířetem hraje roli samozřejmě množství obsaženého kakaa, u nekvalitních
čokolád s minimálním obsahem kakaa bude situace méně závažná než při
pozření kvalitní vysokoprocentní čokolády.
Otrava solí
Sůl
(chlorid sodný) je u
některých druhů zvířat používána jako
zchutňovadlo krmiv a k otravě může
dojít vinou lidského faktoru, kdy je zvířatům
umožněn přístup k zásobám
soli, nebo v důsledku nedostatečného přísunu vody,
případně dostatečného
přísunu vody, kterou zvířata odmítají
přijímat (špatná chuť, pach atd.).
Koncentrace soli v krmivu by neměla přesáhnout 0,5-1%.
Nadměrný přísun
soli dráždí sliznici zažívacího
aparátu, zvířata odmítají přijímat
krmivo,
mohou mít průjem, zvrací, objevují se jemné
svalové záchvěvy až křeče celého
těla.
U psů a koček se otrava
solí vyskytuje při zkrmování kuchyňských zbytků a uzenin, Smrtelná dávka pro
skot je při perorálním podání 2,2 g/kg živé hmotnosti, u ovcí 6 g/kg živé
hmotnosti.
Otrava močovinou a
amoniakem
Otrava močovinou se
objevuje u skotu, je způsobena zvýšeným příjmem močoviny, amoniaku a dalších
neproteinových zdrojů dusíku. V bachoru se z močoviny uvolňuje
amoniak. Při nedostatku sacharidů není amoniak využíván bachorovou mikroflórou
pro výrobu mikrobiálního proteinu, ale působí na organizmus toxicky. Zvýšené
množství amoniaku v bachoru vede ke zvýšení pH v bachoru
(fyziologicky 6-7, působením amoniaku až 8). Amoniak se dostává krví do jater,
kde je odbourán za vzniku močoviny, jejíž část se vrací skrze sliny zpět do
bachoru (rumenohepatální cyklus). Pokud je překročena schopnost jater
odbourávat amoniak formou močoviny, uvolňuje se amoniak do periferního krevního
oběhu a působí jako nervový jed. Toxická dávka močoviny pro skot se pohybuje od
0,25 do 1 g/kg živé hmotnosti, záleží na přizpůsobení zvířete na krmení
močovinou, na obsahu látek zvyšujících pH v bachoru, na množství sacharidů
v krmné dávce a nadbytku vlákniny, zdravotním stavu zvířat, včetně
onemocnění jater. Telata s nerozvinutými předžaludky jsou méně citlivá,
zatímco mladá zvířata s rozvinutými předžaludky jsou citlivější oproti
dospělým zvířatům. Příznaky otravy (otupělost, třes svalů a kůže, zvýšené
slinění, zástava bachorové činnosti) se u skotu objevují do hodiny po příjmu
močoviny, do dvou hodin může následovat úhyn zvířete v křečích.
Otrava řepkou olejkou u
srstnaté zvěře
Řepku olejku konzumuje
srstnatá zvěř především během podzimu až jara kvůli nedostupnosti jiných zdrojů
krmiva. Nejvíce je ohrožena srnčí zvěř, pokud množství řepky v její krmné
dávce přesáhne více než 2/3 celkového množství. Řepka obsahuje vysoké množství
lehce stravitelných živin a málo vlákniny, což vede k zažívacím poruchám
(gastroenteritida, tympanie – plynatost), vysoký obsah dusičnanů v řepce
může způsobit methemoglobinemii (červené krvinky nejsou schopné vázat kyslík a
přenášet jej do tkání). Řepka (a další rostliny z čeledi brukvovitých)
obsahují S-metylcystein sulfoxid (SMCO), který způsobuje hemolytickou anémii,
na jeho účinky je citlivá srnčí zvěř a skot (vysokoužitkové a březí dojnice,
telata). Subchronická otrava SMCO vede ke ztrátě plachosti, dezorientaci, nízké
reakci na zrakové, sluchové i pachové vjemy.
Cílem šlechtitelů řepky
by mělo být snížení obsahu SMCO, zvěři by měl být v zimním období
zabezpečen dostatečný přísun jiného krmiva, u polí se řepkou by se měly
nacházet trvalé travní porosty.
Otrava dubem
Pro hospodářská zvířata
jsou jedovaté žaludy, pupeny, listy, květy a mladé výhonky dubu. Odbouráváním
metabolitů přítomných v dubu dochází k poškození ledvin až jejich
nekróze, pozastavení tvorby moči a rozvratu vnitřního prostředí organizmu.
Otrava se projevuje nespecifickými bolestmi v oblasti břišní (kolika),
peristaltika je zrychlená, objevuje se krvavý průjem.
Botulizmus
Botulotoxin je produkován
bakterií Clostridium botulinum,
obzvlášť vnímaví jsou k němu koně, kteří se mohou otrávit z krmiva,
z vlastních infikovaných poranění nebo konzumací kontaminované hlíny.
Příznaky se objevují do několika dní, objevuje se celková slabost až
neschopnost stát, záškuby svalů, rozšíření zorniček. Při příjmu vysokého
množství toxinu dochází k ulehnutí do 12 hodin, k úhynu dochází
v důsledku selhání dýchacích svalů a udušení. V senáži o pH pod 6 se
bakterie nepomnožuje, je tedy důležité dbát na správnou přípravu a uskladnění
krmiva. Nesmí se zanedbávat ošetření ran (anaerobních poranění).
Warfarin
Warfarin
je látka používaná
pro ředění krve, využívá se jako léčivo i
jako antikoagulační rodenticid (pro
hubení škodlivých hlodavců). Návnady na
škodlivé hlodavce se rozmísťují jak po
zemědělských budovách, tak po bytových domech a
k jejich pozření
necílovými organizmy může dojít
kvůli nedbalosti chovatele zvířat, bohužel
se objevují i cílené otravy zvířat.
Nástrahy lákavě voní, proto je psi a kočky
snadno najdou a konzumují. Existuje i možnost otravy skrze
pozření otráveného
hlodavce. Pokud se nástrahy používají, musí
být objekty opatřeny výstražnými
nápisy a musí být zamezeno jakémukoli
riziku pozření návnady necílovým
organizmem. Nástrahy musí být pravidelně a pečlivě
kontrolovány a kadávery
uhynulých škůdců bezpečně odstraňovány.
Warfarin
se snadno
vstřebává ze zažívacího traktu a blokuje
syntézu vitamínu K nutného pro
zástavu krvácení, smrtelná dávka se
při opakovaném příjmu látky snižuje.
Klinické
příznaky otravy se objevují do sedmi dní,
snížená srážlivost může přetrvávat až
14 dní, u jiných antikoagulačních rodenticidů až
30 dní. Postižená zvířata jsou
apatická, slabá, nepřijímají krmivo. U
závažných otrav dochází
k samovolnému krvácení z tělních
otvorů, vnitřnímu krvácení a vzniku
krvácenin na sliznicích.
Týrání hlady
Omezování
výživy a
napájení je dle zákona č. 246/1992 Sb.
považováno za týrání,
v obzvlášť
surových případech může být klasifikováno
dle trestního zákoníku i jako trestný
čin (§ 302 a § 303). Chovatelé mohou zvířata
týrat cíleně nebo z nedbalosti,
kdy zvířatům předkládají nedostatečný objem
krmné dávky, nebo krmnou dávku
zcela nevhodnou pro daný živočišný druh.
Pokud
zvíře trpí hlady,
dochází k odbourávání
vnitřních zásob organizmu, tuku a následně svalů.
Týrání hlady je patrné na exteriéru
zvířete, kdy jsou patrné výběžky obratlů a
pánevních kostí, zvíře působí,
jakoby mělo hlavu nepoměrně velkou ke zbytku
těla. Kvalita srsti je zhoršená, zvíře je
unavené, malátné a apatické.
Špatný
výživný stav zvířete však nemusí
být způsoben jen hladověním, ale i řadou
onemocnění.
Překrmování zvířat
Překrmování
a násilné
krmení zvířat je v České republice
zakázáno. Historicky docházelo na našem
území k překrmování hus, kdy husa byla
držena v omezeném prostoru a
do jícnu jí byly vkládány
šišky energeticky bohatého krmiva. Došlo
k
extrémnímu zvětšení a ztučnění
jater. V zahraničí je pokrm znám jako
„foie gras“ a v některých členských
zemích Evropské unie platí výjimka a
tento způsob výkrmu je povolen (Francie, Maďarsko, Bulharsko,
Belgie a
Španělsko). V České republice je takovýto
výkrm zakázán, avšak produkt lze
dovážet a prodávat.
Cizí tělesa
Podávání
krmiv
obsahujících příměsi, které mohou
zvířatům ublížit je považováno dle zákona
č.
246/1992 Sb. za týrání. Cizí tělesa se
mohou v krmivu objevit nepozorností
a lidskou chybou, např. se do krmné dávky dostanou obaly
a provázky
z krmiva, případně zraňující předměty jako
sklo, hřebíky atd. Cizí tělesa
mohou být však se zlým úmyslem
předkládána zvířatům i cíleně, nejčastěji
se
objevují nástrahy obsahující ostré
předměty (jablka nebo uzeniny
s hřebíky). Při jejich pozření dochází
k mechanickému poškození
anatomických struktur, záleží na obsahu
trávicího traktu a kategorii zvířete
(dospělý skot má větší šanci na
bezpečný průchod hřebíku trávicím traktem
oproti kočce).
Obturace jícnu
Při
podávání velkých kusů krmiva (celé
jablko, mrkev, řepa)
může dojít k jejich spolknutí a
následné obturaci – ucpání –
jícnu, záleží
na druhu i na individualitě zvířete, některé potravu
v klidu rozžvýká,
jiné ji hltavě polyká. Pokud bude předložena krmná
dávka nakrájená na malé
kousky, bude bezpečnější, pokud budou předloženy
velké kusy krmiva, zvíře
stráví více času
zpracováním krmiva a může se jednat o
obohacení.
Různé druhy zvířat mají
různé možnosti, co se týče zvracení, ačkoli to je vyvoláno především neobvyklým
drážděním žaludeční sliznice. Přežvýkavci nejsou schopni zvracet kvůli
předžaludkům (přežvykování není zvracení!), kůň a králík nemohou zvracet kvůli
anatomickému uspořádání jícnu a žaludku. Poměrně snadno dokáže zvracet pes,
kočka a prase.
Zdroje:
JELÍNEK, P. et al., 2003.
Fyziologie hospodářských zvířat.
Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno. ISBN 80-7157-644-1.
TOMAN, Miroslav a KREJČÍ,
Josef, 2009. Transplacentární přestup protilátek, význam kolostra a mléka. In:
TOMAN, M. et al. Veterinární
imunologie, 2., doplněné a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a. s.
ISBN 978-80-247-2464-5.
Zákon č.
246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. In:
ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 16. 10. 2019].
Vyhláška č. 208/2004 Sb.,
o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní
informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 16. 10. 2019].
MODRÁ, H. et al., 2009. Speciální veterinární toxikologie.
Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7399-882-0.
SVOBODOVÁ, Z. et al.
Veterinární toxikologie v klinické praxi, 2008. Praha: Profi Press. ISBN
978-80-86726-27-4.