Ústav ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzita Brno |
Vzorové případové studie s řešením
Otrava u psa V červenci roku 2004 přivedl do veterinární ordinace majitel zlatého retrívra vážícího 35 kg a v anamnéze uvedl, že pes sežral před dvěma hodinami asi 500 g neznámé návnady ve formě modrozelených granulí. U psa se začaly projevovat záškuby končetin, hypersalivace, zvracení, hematemeze, průjem, tachykardie a hypertermie. Při podrobnějším vyšetření byla zjištěna dilatace pupil a nystagmus. Veterinární lékař zahájil intravenózní infúzní terapii s diazepamem a pentobarbitalem a suplementací vápníku. Stav zvířete se neustále zhoršoval, přes zahájenou antikonvulzivní terapii se prohluboval tremor vedoucí až k opistotonu a kontinuálním konvulzím. Nakonec bylo zvíře utraceno. Při pitvě byla zjištěna hyperemie jater a ledvin, degenerace hepatocytů a gangliových buněk v mozku. Dále byly zjištěny petechiální až ekchymatózní krváceniny na sliznici GIT, hyperemie a intersticiální krváceniny na plicích, masivní subendokardiální a subepikardiální krváceniny.
ŘEŠENÍ: Mezi látky, které se používají k úmyslných otravám psů a mohly by způsobit uvedené příznaky je možno zařadit metaldehyd, organofosfáty a karbamáty nebo strychnin. Přestože většina příznaků by této otravě vyhovovala, organofosfáty můžeme jako příčinu otravy vyloučit, neboť způsobují miózu – zúžení pupily, ne mydriázu, která byla popsána při klinickém vyšetření zvířete. Strychnin zase působí jako křečový jed, ale způsobuje silné kontrakce kosterní svaloviny po sebemenších podnětech, což nebylo pozorováno. Mydriáza navíc při této otravě nastává pouze při křečovitém stažení, je to na oku přechodný jev. Také PA nález je nespecifický, zatímco v našem případě bylo nalezeno závažné poškození některých orgánů a struktur. Jako nejpravděpodobnější příčinu otravy tedy stanovíme metaldehyd. Prvním vodítkem by mohla být barva návnady, nástraha Vanish slug pelets s obsahem metaldehydu, která je u nás dostupná, má modravou barvu. Metaldehyd působí značně nespecificky, v těle se rozkládá na acetaldehyd. Ten ovšem v tkáních nebývá prokazován a přesný mechanismus působení zatím není znám. Předpokládá se ovlivnění GABA receptorového systému, jeho inhibice a tím nástup třesů a křečí. Typickým klinickým příznakem otravy metaldehydem je pak hypertermie a mydriáza, které byly v našem případě přítomny. Také při pitvě bývají nacházeny krváceniny na srdci, což jsme v našem případě zjistili. K laboratorní analýze bychom odebrali krev, obsah žaludku, játra. Nechali bychom si stanovit aktivitu butyrylcholinesterázy – dif. diagnostika OF + karbamátů, v žaludečním obsahu bychom pak mohli stanovit např. karbofuran, strychnin nebo zmíněný metaldehyd. Strychnin lze prokázat také v játrech i jiných orgánech a to ještě několik měsíců po smrti. V krvi bychom si také mohli nechat stanovit ABR (k potvrzení metabolické acidózy, která při otravě metaldehydem může nastat) a hlavní ionty. Terapie byla v zásadě provedena správně. Jelikož bylo zvíře přivezeno k lékaři poměrně brzy po pozření jedu, pokusili bychom se ještě eliminovat vstřebávání další látky z GIT, podali bychom emetika, carbo activatus, laxancia. Antikonvulzivní terapie byla vedena naprosto správně, jen je třeba dát pozor na barbituráty, které mohou ovlivňovat dýchací centrum a eventuálně ovlivnit metabolizaci metaldehydu. Dále bychom ještě zavedli sledování a úpravu ABR, snažili se zvládnout hypertermii a prováděli bychom pečlivý monitoring srdeční činnosti.
Úhyn vodních ptáků na rybníku Štefan Anamnéza: Rybník Štefan je intenzivně obhospodařovaný rybník s kaprokachním systémem hospodaření. V průběhu velmi teplých letních dnů v polovině srpna byl zaznamenán úhyn vodních ptáků a to jak u hospodářsky využívaných kachen domácích, tak i volně žijících kachen divokých, volavek, labutí a lysek, které hnízdily na březích rybníka. Klinické příznaky: Ztížené a prohloubené dýchání s otevíráním zobáku při vdechu, průjem, obtížný pohyb, často s pomocí křídel. Ptáci seděli a opírali se zobákem o zem, stáčeli hlavu na hřbet nebo ji pokládali na plocho před sebe. Patologické vyšetření: Nebyly zjištěny patologicky významné změny, pouze překrvení orgánů a u některých ptáků katarální enteritida. Všichni byli v dobrém výživovém stavu. Vyšetření vody: Teplota : 24°C pH: 8,2 Celkový amoniak: 1 mg/l Kyslík v ranních hodinách: 1 mg/l CHSK: 40 mg/l BSK: 20 mg/l Silný vegetační zákal s nízkou průhledností vody Pokles vodní hladiny o 25 cm proti normálu Dotazy:
ŘEŠENÍ:
- Celkový amoniak je vysoký, pro kaprovité i lososovité překračuje doporučené hodnoty z hlediska požadavků pro chov ryb. Při přepočtu (dle teploty a pH) vychází, že voda obsahuje 8 % toxické formy amoniaku, tj. 0,08 mg/l, optima jsou pro kaprovité do 0,05 a lososovité 0,0125 mg/l NH3. - Kyslíku je ve vodě hrozně málo, jsou to hodnoty horší, než je LC 50 pro kaprovité ryby (1-2 mg/l) - CHSK a BSK jsou rovněž velmi vysoké, optimum je pro kaprovité do 30, resp. 15 pro CHSK resp. BSK. - Pokles vodní hladiny souvisí s teplým obdobím roku, nedostatkem srážek. Dochází k zkoncentrování organických látek ve vodě, snížení množství kyslíku a k tvorbě anaerobního prostředí.
Otrava u skotu V chovu mladého skotu na žír bylo zjištěno onemocnění vykazující tyto diagnostické prvky: Anamnéza: Bylo používáno běžné krmivo – senáž, sláma a směs jadrných krmiv pro výkrm skotu. Noc před zjištěním prvních příznaků onemocnění se přesně nezjištěný počet zvířat uvolnil z boxů a pohyboval e ve skladu krmiv, kde kromě připravených krmiv ležela v pytlích i krmná sůl, ledek vápenatý a vápenný hydrát. Pytle s těmito látkami byly narušeny. Průběh onemocnění: U většiny ustájených zvířat byly zjištěny příznaky zvýšené žízně, silné slinění, hyperventilace. U některých zvířat došlo k obrnám pánevních končetin a 7 zvířat uhynulo v křečích. Spojivky a nepigmentované sliznice byly u všech zvířat výrazně cyanotické. Patologické vyšetření: Jedno uhynulé zvíře bylo odesláno k pitvě. Byla zjištěna hyperemie sliznic předžaludků a tenkého střeva, gastritis a enteritis, dilatace velkých cév ve splanchnické oblasti, krváceniny na sliznici tenkého střeva a na mozkových plenách. Sliznice a serózy byly hyperemické a tmavě zbarvené. Játra byla zvětšená a hyperemická, v koře ledvin se našly četné hemoragie. Krev byla nesražená a hnědavě zbarvená. Laboratorní vyšetření: Játra bez nálezu, NaCl: 1550 mg/kg Ledviny bez nálezu Obsah bachoru – dusičnan +++ Tenké střevo – dusičnan +++, dusitan +++, NaCl ++ Krmná směs – 9g NaCl/kg Napájecí voda bez nálezu Krev – 28 % methemoglobinu z celkového hemoglobinu Na základě dostupných údajů vyhodnoťte případ, posuďte správnost odebraných vzorků a spektrum provedených vyšetření, navrhněte terapii a profylaktická opatření. ŘEŠENÍ: První věcí, která byla chybná a která mohla zabránit otravě, bylo špatné zajištění skladu krmiv, špatné zajištění zvířat proti pohybu a hlavně nesprávné uložení hnojiv ve skladu krmiv, kde se rozhodně uchovávat nesmějí! Na základě uvedených údajů je možno usoudit, že se jedná o otravu dusičnany (ledek vápenatý). Klinické příznaky sice mohou nasvědčovat i otravě NaCl, ale při laboratorním vyšetření odebraných vzorků tato hypotéza nebyla potvrzena (obsah NaCl v játrech je naprosto fyziologický, chloridy v krvi bohužel nebyly stanoveny). Zvýšená salivace, žízeň a obrna zadních končetin mohou být i důsledkem otravy dusičnany, které vykazují podobné osmotické působení na organismus jako krmná sůl. Navíc v organismu došlo k přeměně dusičnanů na dusitany, které již byly nalezeny v tenkém střevě a které poškodily hemoglobin (zoxidovaly jej na methemoglobin) a způsobily tmavé zbarvení krve, hypoxii a cyanózu. Naměřený obsah methemoglobinu v krvi odpovídá těžké tkáňové hypoxii se všemi jejími projevy – asfyxie, tachykardie, křeče. Pitná vody byla dle informací v pořádku, krmná směs také (obsah 0,9 % NaCl, povoleno do 1 %). Navržená terapie by zahrnovala evakuaci žaludku a aplikaci aktivního uhlí k možné adsorpci toxické látky z GIT. Dále bychom podali metylmodř v koncentraci 1-4 mg/kg ž.hm. rozpuštěnou ve fyziologickém roztoku (pozor, jen zvířatům, kterým by nehrozilo odporažení, jinak by antidotum znehodnotilo maso). Při vyšetřování otravy by bylo vhodné odeslat do laboratoře více uhynulých kusů resp. vzorků z více žijících či mrtvých postižených zvířat, protože vzorky z jediného zvířete nejsou reprezentativní. Jiné krávy mohly sežrat více NaCl a mít otravu krmnou solí, nebo tato otrava mohla být kombinovaná a léčebný postup by pak musel odpovídat zjištěné situaci.
|