Bakalářský studijní program
BEZPEČNOST A KVALITA POTRAVIN
VETERINÁRNÍ A POTRAVINÁŘSKÁ LEGISLATIVA
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Právní norma:
pravidlo chování, které je vyjádřeno
zvláštní, státem uznanou formou, a jehož
zachování je státní mocí
vynutitelné (základní pojem teorie práva)
- zakládá
práva pro účastníky společenských vztahů
určitého druhu a ukládá jim právní
povinnosti
Právní předpisy: soubor právních norem vydaných státem uznávanou formou
-
u nás typická oficiální publikace textu
právních norem ve Sbírce zákonů
Právní působnost
věcná – vymezení skutkové podstaty, pro kterou právní norma platí
místní –
prostorové vymezení působení právní
normy (celostátní x lokální)
osobní –
na které osoby se právní norma vztahuje (ne na
konkrétní osoby, jde o normativní
právní akt, který je pro všechny)
časová
– vymezuje dobu, po kterou právní norma existuje,
tj. je součástí právního řádu
- platnost – nabývá vyhlášením – rozeslána či náležitě publikována
- schválená
– právní norma reálně existuje, ale
nevyvolává právní účely
- vydaná – státem uznávanou formou (př. v zákoně)
- publikovaná – ve Sbírce zákonů, na úřední desce,…
- účinnost
= aplikovatelnost – samostatná časová působnost
právní normy (je potřeba se jí řídit)
- konkrétní datum, časový úsek od data
platnosti, není – 15. dnem po nabytí platnosti
- legisvakační lhůta
= vacatio legis (prázdnota předpisů) – lhůta mezi
platností a účinností právní normy,
účelem je seznámit adresáta právní
normy s jejím zněním popř. vytvořit podmínky
pro realizaci právní normy
- retroaktivita
= zpětná účinnost popř. zpětné působení
– stav, kdy schválený právní předpis
působí i zpětně, tj. do doby před jeho schválení
Publikace PN
Sbírka
zákonů - vydává ji Ministerstvo vnitra,
vyhlašují se jednak právní předpisy
(Ústavní zákony, zákony,
zákonná opatření senátu,
nařízení vlády, právní předpisy
vydané ministerstvy) a jednak další akty státního orgánu
Věstníky
Vývěsky
místních orgánů – typické pro
obecní vyhlášky (úřední desky)
Vnitřní určení – zveřejňovány vnitřní předpis
Obecně platné právní předpisy – seřazeny dle právní síly
Moc zákonodárná vydává:
- Ústavní zákon – nejvyšší právní síla
- Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky
- významný
dokument obsahující řád společnosti, jenž
především určuje soubor základních
práv a svobod člověka (právní základ
státu)
- upravuje základní principy fungování státu, moci, práv občanů, soudců, demokracie
- součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod
- Mezinárodní smlouvy (schvaluje parlament, ratifikována prezidentem)
- Zákon (kmenový z., novela, úplné znění)
- Zákonná opatření –
dojde-li k rozpuštění poslanecké sněmovny,
Senát přijímá zákonné
opatření na návrh vlády ve věcech, které
nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona;
platí do první schůze Poslanecké sněmovny
Moc
výkonná vydává: (prováděcí
předpisy, které upřesňují, doplňují a
rozpracovávají zákony)
- Nařízení vlády – tam kde je součinnost nebo koordinace více ministerstev, generální zmocnění v Ústavě
- Vyhláška – ministerstva, pouze jsou-li zmocněni zákonem
Lid
je zdrojem veškeré státní moci,
vykonávají ji prostřednictvím orgánů moci:
MOC ZÁKONODÁRNÁ
MOC VÝKONNÁ
MOC SOUDNÍ
MOC ZÁKONODÁRNÁ
- navrhuje, projednává a přijímá zákony
- náleží parlamentu, který je tvořen dvěma komorami
-
volby do obou komor se konají ve lhůtě
počínající 30. dnem před uplynutím
volebního období a končící dnem jeho
uplynutí; byla-li rozpuštěna Poslanecká sněmovna,
volby se konají do 60. dní; právo - volit
má každý občan České republiky
starší 18-ti let
Poslanecká sněmovna
- 200 poslanců, věk nad 21 let, voleni na dobu 4 let
-
volby: tajné hlasování na základě
všeobecného, rovného a přímého
volebního práva podle zásad poměrného
zastoupení (volí se strany)
Senát
-
81 senátorů, věk nad 40 let, voleni na dobu 6 let, po
uplynutí 2 let se volí nová třetina senátorů
-
volby: tajné hlasování na základě
všeobecného, rovného a přímého
volebního práva podle zásad
všeobecného systému (voleni kandidáti)
· obě komory jsou způsobilé se usnášet
za přítomnosti alespoň 1/3 svých členů a k přijetí
usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny přítomných poslanců nebo senátorů,
nestanoví-li Ústava jinak
· nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu
MOC VÝKONNÁ
vláda
- vrcholový orgán moci výkonné
- je odpovědna PS
- předseda vlády, místopředsedové vlády, ministři
prezident
-občan ČR volitelný do Senátu
-volební
období trvá 5 let a začíná dnem
složení slibu, nikdo nemůže být zvolen více než
dvakrát za sebou
-hlava státu
-není z výkonu své funkce zodpovědný
-volba
přímá od r. 2013 - tajným hlasováním
na základě všeobecného, rovného a
přímého volebního práva
-kandidáta
může navrhnout každý občan ČR, který dosáhl 18
let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná
nejméně 50 tis. občany ČR oprávněnými volit
prezidenta republiky, dále nejméně 20 poslanců nebo
nejméně 10 senátorů
-až dvě kola
MOC SOUDNÍ
-vykonávají ji nezávislé soudy
-jediný, kdo má právo vykládat zákon, je soudce
-dvoustupňové soudnictví
Soustava soudů
Okresní soud
Krajský soud
Vrchní soud
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud
Ústavní soud (Brno)
Mezinárodní smlouvy
vyhlášené
mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal parlament
souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí
právního řádu
stanoví-li
mezinárodní smlouva něco jiného než zákon,
použije se mezinárodní smlouva
většina
v obou komorách parlamentu x kvalifikovaná většina
v obou komorách Parlamentu, pokud jsou mezinárodní
smlouvou některé pravomoci orgánů ČR přeneseny na
mezinárodní smlouvu
Zákonodárný proces
Návrh zákona může podat:
- poslanec
- skupina poslanců
- senát
- vláda
- krajské zastupitelstvo nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy
-
vláda má právo se vyjádřit ke všem
návrhům zákona, poté předá
Poslanecké sněmovně
Poslanecká sněmovna:
- 1. čtení
- 2. čtení
- 3. čtení
-k přijetí zákona třeba nadpoloviční většina přítomných poslanců (min. 1/3)
Senát
- schválí
- zamítne (právo
veta) - PS o něm hlasuje znovu, schválen, jestliže pro něj
hlasuje nadpoloviční většina všech poslanců (101)
- vrátí PS s pozměňovacími návrhy
- hlasuje o něm PS ve znění schváleném
Senátem, jejím usnesením je přijat
- -
neschválí-li PS – hlasuje PS znovu ve znění,
ve kterém byl postoupen Senátu; přijat, byl-li
schválen nadpoloviční většinou všech
poslanců (101)
- vyjádří vůli nezabývat se jím - je tím přijat
Prezident
- má též právo veta (s výjimkou zákona ústavního), s odůvodněním do 15 dnů
- o
vráceném zákonu hlasuje PS znovu,
pozměňovací návrhy nejsou přípustné,
zákon se vyhlásí, hlasovala-li nadpoloviční
většina všech poslanců
Volební zákon
pro musí hlasovat obě komory
PS nemůže přehlasovat Senát
Ústavní zákon
pro musí být 3/5 všech poslanců (120)
v Senátu 3/5 přítomných senátorů
prezident nemá právo veta
EVROPSKÁ UNIE
specifická
organizace, jež stojí v jistém smyslu nad
členskými státy, které na ni přenesly
některé své svrchované pravomoci
EVROPSKÉ PRÁVO
- nezávislý
právní systém, který je nadřazen
právním systémům jednotlivých států
- společné právo EU má tři oblasti, které se navzájem prolínají:
primární právo (dohody) –
zakládající smlouvy EU a dílčí
úmluvy
sekundární právo –
vychází ze smluv EU a je vytvářeno a
schvalováno dle postupů stanovených ve
článcích smluv EU
- Nařízení (regulation)
- přímo použitelné a závazné v celém rozsahu
- závazné pro všechny členské státy
- Směrnice (directive)
- členské státy si je zapracují do své národní legislativy
- závazné pro všechny členské státy
- Rozhodnutí (decision)
- závazné jen pro adresáta (individuální platnost)
- přímo použitelné a závazné v celém rozsahu
- Doporučení (recommendation)
terciální právo – notifikované národní předpisy