logo

Bakalářský studijní program

BEZPEČNOST A KVALITA POTRAVIN 

VETERINÁRNÍ A POTRAVINÁŘSKÁ LEGISLATIVA

VETERINÁRNÍ ASANACE

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

POJMY:

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum, a zejména chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce.

Článek 2 Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje:

a) na vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které podle právních předpisů Společenství nejsou určeny k lidské spotřebě, a
b) na následující produkty, které jsou na základě nevratného rozhodnutí provozovatele určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě:
   i) produkty živočišného původu, které mohou být na základě právních předpisů Společenství určeny k lidské spotřebě,  
   ii) suroviny pro výrobu produktů živočišného původu.

2. Toto nařízení se nevztahuje na tyto produkty živočišného původu:
a) celá těla volně žijících zvířat nebo jejich části, kromě volně žijící zvěře, u nichž neexistuje podezření na infekci ani postižení onemocněním přenosným na člověka nebo zvířata, s výjimkou vodních živočichů vylovených k obchodním účelům;
b) celá těla zvěře nebo jejich části, které nebyly po zabití sebrány v souladu se správnou mysliveckou praxí, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 853/2004;
c) vedlejší produkty živočišného původu z volně žijící zvěře a z masa volně žijící zvěře podle čl. 1 odst. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 853/2004;
d) oocyty, embrya a sperma určené pro plemenitbu;
e) syrové mléko, mlezivo a produkty z nich získané, které jsou vyrobeny, přechovávány, neškodně odstraněny nebo použity v hospodářství původu;
f) ulity měkkýšů a korýšů, z nichž byly odstraněny měkké tkáně a maso;
g) odpad ze stravovacích zařízení, s výjimkou odpadu:
i) pocházejícího z dopravních prostředků mezinárodní přepravy,
   ii) určeného ke krmným účelům,
   iii) určeného ke zpracování tlakovou sterilizací nebo ke zpracování metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nebo k přeměně na bioplyn nebo ke kompostování;
h) aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, materiál z plavidel, která splňují nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, jenž vznikl během rybolovu a je neškodně odstraněn do moře, kromě materiálu získaného z ryb vykuchaných na palubě, které vykazují příznaky onemocnění (též parazitárního) přenosného na člověka;
i) syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu pocházející z maloobchodních prodejen, kde k bourání a skladování dochází pouze za účelem přímého prodeje spotřebiteli na místě;
j) syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu pocházející ze zvířat poražených v hospodářství původu k soukromé domácí spotřebě a na
k) výkaly a moč, s výjimkou hnoje a nemineralizovaného guána.

3. Tímto nařízením nejsou dotčeny veterinární právní předpisy Společenství, jejichž cílem je tlumení a eradikace nákaz zvířat.

Článek 8 Materiál kategorie 1

Materiál kategorie 1 zahrnuje tyto vedlejší produkty živočišného původu:

a) celá těla a všechny jejich části, včetně kůží a kožek, těchto zvířat:

i) zvířat podezřelých z infekce TSE v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001 nebo

zvířat, u nichž byla přítomnost TSE úředně potvrzena,

ii) zvířat, která byla usmrcena v souvislosti s opatřeními k eradikaci TSE,

iii) jiných než hospodářských a volně žijících zvířat, zejména zvířat v zájmovém chovu a zvířat chovaných v zoologických zahradách a cirkusech,

v) volně žijících zvířat, u nichž existuje podezření na infekci onemocněním přenosným na člověka nebo zvířata;

b) tento materiál:

i) specifikovaný rizikový materiál,

ii) celá těla mrtvých zvířat nebo jejich části, které v době neškodného odstranění obsahují specifikovaný rizikový materiál;

e) vedlejší produkty živočišného původu sebrané během úpravy odpadních vod na základě prováděcích předpisů

i) ze zařízení nebo podniků zpracovávajících materiál kategorie 1, nebo

ii) z jiných zařízení nebo podniků, v nichž se odstraňuje specifikovaný rizikový materiál;

f) odpad ze stravovacích zařízení vzniklý v dopravních prostředcích mezinárodní přepravy;

g) směsi materiálu kategorie 1 buď s materiálem kategorie 2, nebo s materiálem kategorie 3, nebo s materiálem obou kategorií.

Článek 9 Materiál kategorie 2

Materiál kategorie 2 zahrnuje tyto vedlejší produkty živočišného původu:

a) hnůj, nemineralizované guáno a obsah trávicího traktu;

b) vedlejší produkty živočišného původu sebrané během úpravy odpadních vod na základě prováděcích pravidel

i) ze zařízení nebo podniků zpracovávajících materiál kategorie 2, nebo

ii) z jiných jatek než těch, na které se vztahuje čl. 8 písm. e);

d) produkty živočišného původu, které byly z důvodu výskytu cizích těles v těchto produktech prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě;

e) produkty živočišného původu, kromě materiálů kategorie 1, které jsou:

i) dovezeny nebo propuštěny ze třetí země a nesplňují veterinární právní předpisy Společenství pro jejich dovoz nebo propuštění do Společenství, kromě případů, kdy právní předpisy Společenství umožňují jejich dovoz nebo propuštění za zvláštních omezení

nebo za podmínky jejich návratu do třetí země, nebo

ii) odeslány do jiného členského státu a nesplňují požadavky stanovené nebo schválené právními předpisy Společenství, kromě případů, kdy jsou vráceny za povolení příslušného orgánu členského státu původu;

f) tato zvířata a jejich části, kromě zvířat a jejich částí uvedených v článku 8 nebo článku 10;

i) zvířata která uhynula jinak než porážkou nebo usmrcením k lidské spotřebě, včetně zvířat usmrcených za účelem tlumení nákazy,

ii) plody,

iii) oocyty, embrya a sperma, které nejsou určeny k chovným účelům, a

iv) drůbež odumřelá ve vejci;

g) směsi materiálu kategorie 2 s materiálem kategorie 3;

h) vedlejší produkty živočišného původu jiné než materiál kategorie 1 nebo materiál kategorie 3.

Článek 10 Materiál kategorie 3

Materiál kategorie 3 zahrnuje tyto vedlejší produkty živočišného původu:

a) těla poražených zvířat a jejich části, nebo v případě zvěře těla usmrcených zvířat nebo jejich části, které jsou podle právních předpisů Společenství vhodné k lidské spotřebě, avšak z obchodních důvodů nejsou k lidské spotřebě určeny;

b) jatečně upravená těla a níže uvedené části pocházející buď ze zvířat, která byla poražena na jatkách a po prohlídce před porážkou byla shledána jako způsobilá k porážce k lidské spotřebě, nebo těla a níže uvedené části zvěře usmrcené k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství:

i) jatečně upravená těla nebo těla zvířat a jejich části, které byly v souladu s právními předpisy Společenství prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě, avšak nevykazovaly žádné příznaky

onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata,

ii) hlavy drůbeže,

iii) kůže a kožky, včetně jejich odřezků a plátků, rohy a končetiny, včetně článků prstů, zápěstních a záprstních kůstek, nártů a zánártí ze:

— zvířat jiných než přežvýkavců vyžadujících vyšetření na TSE a

— přežvýkavců, jejichž výsledek vyšetření na BSE byl negativní,

iv) prasečí štětiny,

v) peří;

c) vedlejší produkty živočišného původu z drůbeže a ze zajícovců poražených na farmě, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 (malá množství), kteří nevykazovali příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata;

d) krev pocházející z níže uvedených zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného krví na člověka nebo zvířata, která byla poražena na jatkách a která po prohlídce před porážkou byla shledána způsobilými k porážce k lidské spotřebě v souladu

s právními předpisy Společenství:

i) zvířata jiná než přežvýkavci vyžadující vyšetření na TSE a

ii) přežvýkavci, jejichž výsledek vyšetření na BSE byl negativní;

e) vedlejší produkty živočišného původu, které vznikají při výrobě produktů určených k lidské spotřebě, včetně odtučněných kostí, škvarků a kalu z odstředivky a separátoru ze zpracování mléka;

f) produkty živočišného původu nebo potraviny obsahující produkty živočišného původu, které z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, již nejsou určeny k lidské spotřebě;

g) krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a krmiva živočišného původu nebo krmiva obsahující vedlejší produkty živočišného původu či získané produkty, které z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo

jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, již nejsou určeny ke krmení;

h) krev, placenta, vlna, peří, srst, rohy, odřezky paznehtů a syrové mléko pocházející ze živých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata;

i) vodní živočichové a jejich části, kromě mořských savců, kteří nevykazovali žádné příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata;

j) vedlejší produkty živočišného původu z vodních živočichů pocházející ze zařízení nebo podniků na výrobu produktů určených k lidské spotřebě;

k) níže uvedený materiál pocházející ze zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto materiálem na člověka nebo zvířata:

i) ulity měkkýšů a korýšů s měkkými tkáněmi nebo masem,

ii) tento materiál pocházející se suchozemských zvířat:

— vedlejší produkty z líhní,

— vejce,

— vedlejší produkty z vajec, včetně vaječných skořápek,

iii) jednodenní kuřata usmrcená z obchodních důvodů;

l) vodní a suchozemští bezobratlí živočichové, kromě druhů patogenních pro člověka nebo zvířata;

n) kůže a kožky, paznehty, peří, vlna, rohy, srst a kožešiny, které pocházejí z mrtvých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata, kromě těch uvedených v písmenu b) tohoto článku;

o) tuková tkáň pocházející ze zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto materiálem na člověka nebo zvířata, která byla poražena na jatkách a která po prohlídce před porážkou byla shledána způsobilými k porážce k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství;

p) odpady ze stravovacích zařízení, kromě odpadů uvedených v čl. 8 písm. f).

Článek 11 Omezení použití

1. Zakázána jsou tato použití vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů:

a) krmení suchozemských zvířat určitého druhu, jiných než kožešinových zvířat, zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl zvířat stejného druhu nebo jejich částí;

b) krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových odpady ze stravovacích zařízení nebo krmnými surovinami obsahujícími tento odpad nebo z něj získanými;

c) krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem, buď přímo jeho spásáním nebo krmením sekaným rostlinným porostem, z půdy, na níž byly použita organická hnojiva nebo půdní přídavky, kromě hnoje, ledaže toto sekání nebo spásání následovalo po uplynutí

ochranné lhůty, která zajistí přiměřené zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat a která činí nejméně 21 dní, a

d) krmení chovaných ryb zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl chovaných ryb stejného druhu nebo jejich částí.

Článek 12 Neškodné odstranění a použití materiálu kategorie 1

Článek 13 Neškodné odstranění a použití materiálu kategorie 2

Článek 14 Neškodné odstranění a použití materiálu kategorie 3

 

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií

POJMY:

PŘÍLOHA V SPECIFIKOVANÝ RIZIKOVÝ MATERIÁL

1. Definice specifikovaného rizikového materiálu
Následující tkáně se pokládají za specifikovaný rizikový materiál, pokud byly získány ze zvířat pocházejících z členského státu nebo třetí země nebo některé z jejich oblastí s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE:

a) pokud jde o skot:

i) lebka kromě dolní čelisti, ale včetně mozku a očí, a mícha zvířat starších než 12 měsíců,

ii) páteř kromě ocasních obratlů, trnových a příčných výběžků krčních, hrudních a bederních obratlů a středového hřebene křížové kosti a křídel křížové kosti, avšak včetně míšních nervových uzlin zvířat starších 30 měsíců, a

iii) mandle, poslední čtyři metry tenkého střeva, slepé střevo a okruží zvířat jakéhokoli stáří.

b) pokud jde o ovce a kozy,

i) lebka včetně mozku a očí, mandle a mícha zvířat, která jsou starší než 12 měsíců nebo která mají v dásních prořezaný trvalý řezák, a

ii) slezina a ileum zvířat jakéhokoli stáří.

2. Zvláštní požadavky u členských států se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE
Za specifikovaný rizikový materiál se pokládají tkáně uvedené v bodě 1 písm. a) podbodě i) a v bodě 1 písm. b) získané ze zvířat pocházejících z členských států se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE.

(Česká republika je dle rozhodnutí Komise č. 453/2007, kterým se stanoví status BSE členských států nebo třetích zemí nebo jejich oblastí vzhledem k riziku výskytu BSE,  zařazena do seznamu zemí nebo oblastí se zanedbatelným rizikem výskytu BSE)

3. Značení a likvidace
Specifikovaný rizikový materiál se potřísní barvou nebo popřípadě jinak označí okamžitě po odstranění a zneškodní se v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1774/2002, a zejména čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

 

 

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon): § 39 - 42

VETERINÁRNÍ ASANACE

§ 39 (1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou
a) shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,
b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,
c) odchyt toulavých a opuštěných zvířat a jejich umísťování do karantény nebo izolace.

 (2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správy.
    

§ 40 (1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropské unie21) a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni

a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu vedlejších živočišných produktů,
b) třídit, označovat, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,
c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,
d) předávat vedlejší živočišné produkty osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu.

(2) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují vedlejší živočišné produkty, jsou dále povinni
a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění,
b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktů.

(3) Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podleodstavce 1 písm. a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec.

(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených; chovatel je dále povinen místo zahrabání kadáveru koně označit způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a toto označení zachovávat po dobu 10 let.

Vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů

§ 1 Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie veterinární a hygienické požadavky na
a) barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě různých kategorií vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „vedlejší živočišné produkty“), jakož i zpracovaných produktů3),
b) přepravu hnoje,
c) zpracování některých vedlejších živočišných produktů.

§ 2 Barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě vedlejších živočišných produktů

(1) Obaly, nádoby nebo vozidla, určená ke shromažďování (sběru) nebo k přepravě materiálů
a) kategorie 1, se označují černou barvou,
b) kategorie 2, s výjimkou hnoje a obsahu trávicího traktu, se označují žlutou barvou,
c) kategorie 3, se označují zelenou barvou s vysokým obsahem modré, aby bylo zajištěno zřetelné odlišení od ostatních barev.

(2) Barevné označení musí být zřetelné a po dobu shromažďování (sběru) a přepravy nesmazatelné. Umísťuje se na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby nebo vozidla, popřípadě na etiketě či symbolu k nim připojené.

 

Vyhláška č. 82/2014 Sb., o kadáverech zvířat v zájmovém chovu

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie
a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky pro místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu,
b) způsob označení místa zahrabání kadáveru koně v zájmovém chovu na vlastním pozemku.

§ 2 Veterinární a hygienické požadavky pro místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu
(1) Na místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu lze uložit pouze kadáver zvířete v zájmovém chovu, a to na tlecí dobu minimálně 10 let.

(2) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu nesmí kontaminovat vodní zdroj2) a musí být vzdáleno od
a) vodního zdroje2) nejméně 200 m,
b) nejbližší stavby pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci3) a pozemní komunikace4), s výjimkou příjezdové pozemní komunikace, nejméně 100 m a
c) hranice sousedního pozemku nejméně 50 m.

(3) Velikost výkopu musí odpovídat velikosti těla ukládaného kadáveru zvířete v zájmovém chovu. Do výkopu lze uložit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud se na dně výkopu neobjeví podzemní voda. Je-li kadáver zvířete v zájmovém chovu ukládán do výkopu v obalu, musí být obal v půdě rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí. Kadáver zvířete v zájmovém chovu musí být ošetřen nehašeným vápnem nebo jiným vhodným desinfekčním prostředkem a následně zasypán vrstvou zkypřené zeminy ve výši nejméně 50 cm do úrovně terénu, v případě kadáveru zvířete v zájmovém chovu o hmotnosti vyšší než 100 kg ve výši nejméně 100 cm do úrovně terénu.

(4) Každé jednotlivé místo uloženého kadáveru zvířete v zájmovém chovu musí být nezaměnitelně označeno s vyznačením data uložení.

(5) Místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu musí být zajištěno proti vniknutí zvířat.

§ 3 Způsob označení místa zahrabání kadáveru koně v zájmovém chovu na vlastním pozemku

Místo zahrabání kadáveru koně v zájmovém chovu na vlastním pozemku musí být po dobu stanovenou veterinárním zákonem čitelně označeno údaji o tom, že se jedná o zahrabání kadáveru koně a datu tohoto zahrabání. Označení musí odolat nepříznivým povětrnostním vlivům.