ČIROK (Sorghum vulgare)

Loupaná semena

Význam a složení zrna:

Zrno čiroku má vysokou energetickou hodnotu, nízký obsah dusíkatých látek (asi 10 %), tuku (asi 2,8 %) i vlákniny (asi 3 %). Semena některých odrůd mají vyšší obsah tříslovin, což způsobuje zhoršení využitelnosti potravy. Třísloviny totiž reagují s bílkovinami potravy, trávicími enzymy i bílkovinami střevní sliznice. Zrno těchto odrůd by se nemělo používat pro krmení mladé drůbeže, u které může způsobovat zpomalení růstu. Mladé rostliny obsahují v zelené hmotě kyanogenní glykosid durrhin. Proto je možné čirok na zeleno sklízet až po dosažení určité výšky, kdy obsah durrhinu klesne a nehrozí už riziko intoxikace.

Podle hlavních směrů využití se dá rozdělit do čtyř skupin:

Čirok obecný (S. vulgare var. eusorghum) se pěstuje hlavně na zrno. Většinou jde o formy s nižším vzrůstem.

Čirok technický (S.vulgare var. technicum) má silně vyvinutou latu, která bývá surovinou pro výrobu košťat a kartáčů. Zrno je vedlejším produktem.

Čirok cukrový (S. vulgare var. saccharatum) má šťavnatou dřeň i v biologické zralosti zrna. Používá se jako krmná, zejména silážní rostlina. Někdy se lisuje ze stébel šťáva, ze které se vyrábí líh, sirup apod.

Čirok súdánský (S. vulgare var. sudanense) má tenká stébla, bohaté olistění a vytváří velké množství hmoty, využívá se jako pícnina pro krmení hospodářských zvířat.

 Pěstitelské požadavky:

Čirok je teplomilná rostlina, optimální teplota pro růst je 25-33 ˚C. Je nenáročný na půdu a odolný proti suchu. Jako pícnina se řadí do osevního postupu podobně jako kukuřice. U nás je pěstován jen velmi omezeně, protože je vytlačován kukuřicí.