Krmná (kadeřavá) kapusta (Brassica oleracea L., conv. acephala (DC.) Alef. var. viridis)
 

Krmná kapusta je dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace poskytuje vysoké výnosy píce, a ve druhém roce sklizeň semen. Velmi dobře vzdoruje nízkým teplotám, aniž utrpí její krmná hodnota. Lodyha krmné kapusty je silná, 1 - 2m dlouhá, s velkými šťavnatými listy. Hlavní kůlový kořen proniká do hloubky 1,5m.

Význam a složení:

Krmná kapusta se využívá jako zdroj zelené píce, sklízí se postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle. Je možné ji také silážovat se slámou nebo kukuřicí. Sušina představuje jen asi 13 %, obsah vlákniny a dusíkatých látek je asi 2 %. Dřeňové odrůdy jsou charakteristické zdužnatělou lodyhou, s olistěním asi 30%. Poskytují vyšší výnosy sacharidů. U listových typů odrůd představuje podíl listů asi 70%, někdy se označují jako stonková kapusta. Mají tenkou a rozvětvenou lodyhu, jsou to odrůdy s vyššími výnosy stravitelných dusíkatých látek.

Její zařazení do krmné dávky omezuje obsah antinutričních látek – volné aminokyseliny S-methylcisteinsulfoxidu (SMCO), glukosinolátů a dusišnanů, jejichž účinky se často kombinují. K prvním pozorovaným příznakům zkrmování velkého množství kapusty patří nechutenství, dále dochází k poklesu užitkovosti, poruchám reprodukce, lézím jater a ledvin, citlivosti vůči světlu.

Nejzávažnější poruchou je hemolytická anemie, způsobená SMCO. Ta spočívá ve vyčerpání ochranného mechanizmu erytrocytů vůči superoxidovému aniontu. Redukovaná forma glutathionu chrání dvojmocné železo hemu před jeho oxidací. SMCO vstupuje do reakce s redukovaným glutathionem a narušuje rovnováhu tohoto procesu. Vzniká methemglobin, který denaturuje a usazuje se převážně na vnějším povrchu buněčné membrány poškozených erytrocytů jako tzv. Heinz-Ehrlichova tělíska. Erytrocyty mohou popraskat, takže může dojít i k poklesu hematokritu. Klesá také obsah hemoglobinu. Hemolytická anemie probíhá v cyklech plného průběhu onemocnění a částečného a dočasného zotavení. Fáze zotavení je důsledkem zesílení erytropoézy. Úplného uzdravení lze dosáhnout jen ukončením zkrmování kapusty.

Obsah SMCO je asi 5 – 13 g/kg sušiny, ale jeho variabilita je vysoká a závisí na odrůdě, roku, vegetační fázi i lokalitě. Proto je obtížné odhadnout zdravotní rizika při zkrmování kapusty, nicméně existují už odrůdy, kde obsah SMCO nepřesáhne 4 -6 g/kg sušiny. Kapustu se doporučuje zkrmovat pouze zdravým zvířatům a její podíl v krmné dávce skotu by neměl přesáhnout 30 % z celkové sušiny.

Pěstitelské požadavky:

Dospělá rostlina snáší mrazy až do -15^oC. Je vhodná pro drsnější klimatické podmínky, ale její pěstování se neomezuje jen na horší oblasti. Neměla by být vysévána po sobě nebo jiných brukvovitých plodinách na stejný pozemek dříve než po šesti letech (nebezpečí nádorovitosti kořenů). Pěstuje se především jako hlavní plodina po včas sklizených ozimých směskách, raných bramborách, víceletých pícninách zaoraných po první seči apod. Dobře zapojené a nezaplevelené porosty krmné kapusty jsou výbornou předplodinou. Na výživu, především dusíkem, je značně náročná. Hnojení chlévským hnojem, kejdou nebo jinými organickými hnojivy je velmi vhodné. Krmná kapusta se sklízí postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle.