Předchozí

Obsah Následující

Pohanka setá

  Luskoviny

LASKAVEC - AMARANT (Amaranthus sp.)

Amarant patří do čeledi laskavcovitých a řadí se k pseudocereáliím. Rod amarant má asi šedesát druhů, z nichž většina roste planě. Pro produkci semen jsou nejvýznamnější druhy A. cruentus, A. hypochondriacus a A. caudatus. Laskavec patří k jednoletým, širokolistým  rostlinám. Je to hluboce kořenící rostlina, která vytváří hlavní kůlový kořen s četným postranním větvením. Lodyhy kulturních forem jsou 0,9 - 1,8 m vysoké.

Amarant pěstovali už Aztékové, Inkové a Mayové. Po obsazení Mexika Španěly v roce 1519, byly všechny porosty laskavce zničeny a jeho další pěstování zakázáno. Laskavec upadl do zapomenutí a zachoval se jen na odlehlejších místech hor Střední a Jižní Ameriky, a také v drsných podmínkách hornatých oblastí Indie, Nepálu, Tibetu a Číny, kde byl introdukován. Mnohé dekorativní typy se dostaly do botanických zahrad v Evropě. Zeleninové typy laskavce se pěstovaly v Evropě, Africe a Asii.

Amarant.jpg (46809 bytes)
Semena

Význam a složení zrna:

Laskavec je využíván k přímé konzumaci, je součástí mnoha potravinářských výrobků a nachází uplatnění také v krmivářství. Pro výživu lidí se v některých státech Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie používají mladé rostliny a listy v čerstvém stavu nebo jako vařená listová zelenina ochucená různým kořením. Semena laskavce se využívají jako ingredience především při výrobě různých pekařských výrobků, těstovin, dětské výživy, instantních nápojů. Pro tyto účely se různě upravují - mletím, pražením, pufováním, extruzí, bobtnáním, vařením za atmosférického nebo zvýšeného tlaku, vločkováním, naklíčením, enzymovým opracováním, tepelným opracováním s vápenným mlékem, promýváním v alkalické vodě a následným sušením. Amarant je vhodný pro bezlepkovou dietu. Jako krmivo představuje jednu z možných náhrad živočišných krmiv pro monogastrická hospodářská zvířata. Je možné ho využít také jako pícninu na siláž.

Amarantové zrno má, v porovnání s ostatními obilovinami, vysoký obsah dusíkatých látek, asi 18 %. Bílkoviny mají vyšší biologickou hodnotu, obsahují větší množství lysinu a sirných aminokyselin. Hrubá vláknina tvoří asi 2,2 %, BNLV asi 57 %, většinu představuje škrob. Tuk tvoří asi 6-9 % a je složen převážně z nenasycených mastných kyselin (linolové, olejové, linolenové). Součástí tukové složky je také skvalen, který působí jako antioxidant. V porovnání s ostatními obilovinami má amarant také vyšší obsah vápníku a železa. Z vitamínů mají zrna vyšší obsah riboflavinu a vitamínu E.

 Pěstitelské požadavky:

Amarant patří k teplomilným rostlinám, optimální teplota pro růst je 20 až 25 °C. Půdy vyžaduje spíše lehké až střední, písčitohlinité, hlinitopísčité nebo lehčí hlinité. Nevyhovuje mu půda zamokřená (i dočasně), nestrukturní, se sklonem k vytváření půdního škraloupu. V rané fázi růstu nesnáší zastínění, to může způsobit značné zpomalení růstu až odumření rostlin, například při silnějším zaplevelení. Na vláhu není náročný, dostatek vláhy potřebuje po výsevu, v době vzcházení a počátečního růstu. Naopak při dozrávání semen je nezbytně nutné suché a teplé počasí. Amarant není náročný na předplodinu, mezi vhodné předplodiny patří obiloviny, řepka, luskoviny a brambory. Citlivý je však na zaplevelené pozemky. Nevýhodou je nerovnoměrné dozrávání semen.
 

Předchozí

Obsah Následující

Pohanka setá

Nahoru Luskoviny