Předchozí

Obsah

Následující

Ječmen

 

Kukuřice

OVES (Avena sativa, L.)

Oves patří k nejmladším kulturním obilovinám. Pěstuje se ve formě pluchaté a nahé.


Porost


Detail laty

Oves.jpg (39650 bytes)
Semena - pluchatá forma

 


Semena - nahá forma

Význam a složení zrna:

Oves se využívá pro výrobu vloček a potravin zdravé výživy, ale převažuje využití pro krmné účely. Oves je typickým krmivem pro koně a plemeníky. Pozitivně působí na povzbuzení pohlavního pudu a u samic je popisován laktogenní účinek. Je vhodným krmivem i pro mláďata (nahý nebo loupaný) pro své pozitivní působení na sliznici trávicího traktu. Tyto příznivé účinky jsou připisovány slizovitým látkám, které jsou tvořeny polysacharidy (hlavně β-glukany). Oves je možné využívat i na zelené krmení nebo pro silážování.

Ovesné zrno obsahuje 8-14 % bílkovin, které mají vyšší biologickou hodnotu, než u jiných obilovin.. Většinu tvoří protoplasmatické bílkoviny, které mají  vyšší obsah lyzinu, methioninu a threoninu. Zásobní bílkoviny gliadin (prolamin) a avenin (glutenin) jsou zastoupeny jen v malém množství. Obsah BNLV je asi 57 %, převážnou většinu tvoří škrob. Oves obsahuje také vyšší množství tuku (asi 5 %), který je tvořen hlavně nenasycenými mastnými kyselinami, kyselinou olejovou a linolovou. Vláknina je obsažena převážně v buňkách pluchy a plušky, které se při sklizni neodstraňují. Obsah hrubé vlákniny je nejvyšší ze všech obilovin (asi 12 %), což zhoršuje stravitelnost ovsa. Pro mladá zvířata je vhodnější oves loupaný nebo nahý. Oves nahý má jen asi 1,5 % hrubé vlákniny. Minerální látky jsou v ovsu také obsaženy ve vyšším množství, hlavně draslík a fosfor. Vápníku má oves také více než většina obilovin. Obsah vitamínů skupiny B je také vyšší než v jiných obilovinách.

 Pěstitelské požadavky:

Pluchatý oves je poměrně nenáročný na půdní i klimatické podmínky. Má mohutnou kořenovou soustavu s vysokou resorpční schopností, takže dokáže získávat živiny i na chudších půdách. Nejvyšší výnosy poskytuje na středních až těžkých půdách. Je náročný na vláhu. Nejlepšími předplodinami pro něj jsou okopaniny a jeteloviny, nejčastěji však bývá zařazován po méně vhodných obilovinách. Pěstování po sobě v menších časových odstupech než 4 roky se nedoporučuje kvůli riziku rozšíření háďátka ovesného.

Nahý oves vyžaduje středně těžké půdy s dobrým vláhovým zabezpečením, spíše v nižší nadmořské výšce. Na předplodinu je náročnější, měl by se proto pěstovat po dobrých předplodinách (okopaniny, jeteloviny).
 

Předchozí

Obsah

Následující

Ječmen

 

Kukuřice