Řepka olejná (Brassica napus L.)

Význam a složení zrna:

Řepka je potravinářskou surovinou, vyrábí se z ní jedlý olej. V krmivářství se využívají extrahované šroty a pokrutiny pro výrobu krmných směsí. Může sloužit také jako pícnina. Zelená hmota se využívá i na zelené hnojení. Řepkový olej je také surovinou pro chemický průmysl a může sloužit i jako zdroj obnovitelné energie místo fosilních zdrojů. Řepka slouží také jako medonosná rostlina.

Řepkové semeno obsahuje 35-40 % tuku, také obsah dusíkatých látek je poměrně vysoký  (asi 20 %). Biologická hodnota bílkovin je poměrně dobrá. Obsah BNLV je nízký (jen asi 5 %), obsah hrubé vlákniny je 7-12 % a minerálních látek 2-3 %. Semeno řepky obsahuje také značné množství antinutričních látek. Nejvýznamnější jsou glukosinoláty, sinapiny, kyselina eruková, ale patří k nim také například antinutriční polysacharidy.

glukosinoláty jsou glykosidy a ve své molekule obsahují síru. V semeni řepky se jich vyskytuje asi 10 druhů, většinu tvoří glukonapin a progoitrin. Glukosinoláty samy nejsou toxické, ale jejich hydrolýzou vznikají toxické štěpné produkty. Hlavními štěpnými produkty jsou thiokyanáty, isothiokyanáty a goitrin Některé štěpné produkty vyvolávají vjemy palčivosti, štiplavosti nebo hořkosti a zhoršují chutnost krmiva. Mohou přecházet také do živočišných produktů a ovlivnit tak chuť mléka a vajec, ovlivnění chuti masa není významné. Mohou mít strumigenní účinky pro ptáky i savce. Při zvýšeném příjmu glukosinolátů klesá podíl jódu zachyceného štítnou žlázou. Klesne hladina hormonů trijódtyroninu a tyroxinu, což vede ke zvýšené stimulaci štítné žlázy, a to k její hypertrofii. Přídavek jódu do krmiva tyto účinky nezmírní. Další závažný účinek je poškození jater, které se projevuje jejich krvácivostí. Ohrožená je hlavně drůbež, u které může dojít až k úhynu. U hospodářských zvířat může docházet také k poklesu plodnosti, mechanismus ale není znám. U člověka se projevuje také příznivý účinek některých štěpných produktů, které aktivují enzymy detoxikující karcinogeny z potravy a tím snižují riziko rakoviny tlustého střeva.

Sinapiny jsou estery cholinu s kyselinou sinapovou a dalšími příbuznými fenolickými kyselinami. Jejich obsah kolísá v závislosti na odrůdě i vlivem prostředí a vzrůstá při zrání semen. V listech se nevyskytují. Sinapiny, a v menší míře i volná kyselina sinapová, způsobují hořkou nebo svíravou chuť řepkového semene, oleje i extrahovaného šrotu, což může zhoršovat příjem krmiva zvířaty. Fenolické kyseliny tvoří nestravitelné komplexy s esenciálními aminokyselinami i s bílkovinami, takže zhoršují také jeho stravitelnost. Sinapiny u některých plemen nosnic snášejících vejce s hnědou skořápkou (např.: Rhode Island Red) způsobují rybí pach žloutků. Je to způsobeno genetickým defektem, který vede k nedostatečné aktivitě enzymu trimethylaminooxidázy. Nositelem pachu je trimethylamin vznikající z cholinu, který se jinak oxiduje trimethylaminooxidázou na nepáchnoucí trimethylaminooxid. Enzym je inhibován goitrinem vznikajícím z glukosinolátu progoitrinu přítomného v semenech. Sinapiny se v současnosti odstraňují extrakcí soustavou rozpouštědel obsahujících zásady.

Kyselina eruková (22:1) je nenasycená mastná kyselina, která má různé negativní účinky na organizmus: poškození myokardu, narušení oxidativní fosforylace, negativní působení na růst mláďat.

Pro snížení obsahu antinutričních látek se ukázalo jako vhodná metoda šlechtění. Nejdříve se začaly pěstovat odrůdy se sníženým obsahem kyseliny erukové (0), později i glukosinolátů (00), které dnes převažují.

 Pěstitelské požadavky:

Řepka se pěstuje v ozimé i jarní formě, u nás převládá řepka ozimá, která je u nás nejvýznamnější olejninou. Řepce se nejlépe daří na hlubokých hlinitých půdách, dostatečně zásobených humusem, vápníkem a hořčíkem s půdní reakcí 6 - 6,5. Půdy lehké jsou vhodné jen při užití dobré agrotechniky, mělké jen při dostatečném hnojení. Řepka ozimá nesnáší půdy těžké se sklonem k hrudovitosti. Vysévá se v srpnu. Jako předplodiny ozimé řepky jsou vhodné ozimý ječmen, rané odrůdy pšenice, na méně úrodných půdách jsou vhodné jako předplodiny ozimé či jarní směsky, jetel. Nevhodné jsou všechny plodiny, které neumožní výsev v srpnu. Nejčastěji se ozimá řepka řadí mezi dvě obiloviny, protože je hodnocena jako zlepšující plodina zmírňující negativní biologický vliv vysokého podílu obilovin na orné půdě.