Předchozí

Obsah Následující

Proso seté

  Pohanka setá

RÝŽE SETÁ (Oryza sativa)

Rýže se v Asii pěstovala už v 5-3 tisíciletí před n.l. Do Evropy se dostala o mnoho později, a to v 8. století do Španělska. Roku 1522 byla v Itálii založena první rýžoviště. Z italského výrazu riso také pravděpodobně pochází její český název. V současné době se pěstují dvě hlavní linie rýže, vodní (nížinná) a suchá (horská).


Loupaná semena

Význam a složení zrna:

Rýže se využívá převážně pro výživu lidí a to buď loupaná nebo pololoupaná (Natural). Využívá se také jako dietetická potravina, jednak proto, že má vysokou stravitelnost živin a také jako hypoalergenní potravina, protože neobsahuje bílkoviny typu gliadinu, které vyvolávají alergii na lepek (celiakii). Vyrábějí se z ní také různé alkoholické nápoje. Pro krmení zvířat se využívá jen velmi omezeně, a to hlavně ve výživě psů a koček jako součást hypoalergenních krmných směsí nebo nízkoproteinových diet. Z poškozených a polámaných zrn se vyrábí rýžový škrob. Rýžová sláma se používá pro pletení rohoží, košíků a klobouků, v Japonsku se na ní pěstují jedlé houby a v Číně se z ní vyrábí jemný papír.

Zrno rýže má nižší obsah dusíkatých látek (asi 8-10 %), ale ve srovnání s pšenicí obsahují bílkoviny více lyzinu. Zásobní bílkovina se nazývá oryzenin (glutenin). Neloupaná rýže obsahuje asi 60-70 % BNLV, z nichž většinu představuje škrob, asi 10 % hrubé vlákniny, 2,5 % tuku, 5 % minerálních látek a vitamíny skupiny B. Při loupání se odstraní obaly a aleuronová vrstva. Oloupáním klesne obsah vlákniny pod 1 %, spolu s vlákninou se ale odstraní také komplex vitamínů B, většina tuku a minerálních látek, které jsou obsaženy v těchto vrstvách.

 Pěstitelské požadavky:

Rýže se u nás pěstovala určitou dobu pokusně, v současnosti se pouze dováží.
 

Předchozí

Obsah Následující

Proso seté

  Pohanka setá