Potkan obecný (Rattus norvegicus)

 

 

Biologie

Je to hlodavec, který dosahuje hmotnosti průměrně 400-600 g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160-270 mm. Často bývá zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné, čenich je tupý. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá, vyskytují se i různé barevné odstíny, mohou být i albíni. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek.

Samice mívá pářící období několikrát do měsíce. Březost trvá 21-23 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 8-13 mláďat, ale není výjimkou vrh o počtu až 16 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, velká 3 cm, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 16-20 dne. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Úmrtnost mláďat je vysoká (odhad okolo 75%) v závislosti na možnosti zasídlení a dostupnosti potravy. Potkan je pohlavně dospělý po 1,5-2 měsících. Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.

Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec, zpravidla nejsilnější samec, ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km2, ve které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území. Jeho nejdůležitějším smyslem je čich, výborně plave, hrabe a šplhá po výškách.

Potkan je všežravec, hromadí zásoby potravy a příjem potravy je až 20 g denně, také potřebuje denně pít. Většina jídelníčku se skládá z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat svoje hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabely (slitiny mědi, hliníku a podobně měkké kovy). Vyhrabává si nory, často v blízkosti vod (břehy potoků), vyskytuje se i v kanalizaci, v blízkosti hnojišť a smetišť, v domech, ve sklepích, v a pod skladišti, v silech apod.

Příznakem jeho výskytu je trus (šedohnědý oválného tvaru, konce jsou tupé, až 2 cm dlouhé a 0,5 cm široké), nory (zasypané nory jsou během 1 dne znovu otevřeny), únikové cesty (potkani dávají přednost únikovým cestám krytým z jedné strany), cestičky a stopy po ocasu na prašných površích, viditelné otěry hran povrchu břichem a stopy po hlodání.

Potkan obecný 1

 

Škody

Škodí šířením původců chorob (Weilova žloutenka, paratyfus, prasečí mor atd.), spotřebou potravin (až 20 g denně), znečištěním skladovaných potravin trusem a močí, ohlodáváním obalů, izolačního materiálu, dřevěných podlah, potrubí a kabelů (poruchy a zkraty) a poklesem povrchu v důsledku propadu nor.

Potkan obecný 2

 

Způsoby prevence a likvidace

Co nejvíce omezit zdroje potravy (odpadky v uzavřených nádobách, odstraňování zbytků potravy), kanalizace musí být v dobrém stavu, základy vnějších zdí musí být nejméně 60 cm pod povrchem, je třeba zaslepit otvory kolem průvlaků, těsně uzavírat dveře, vyhýbat se dlouhým skladovacím dobám, pravidelně kontrolovat sklady a zásoby v nich skladované, kontrolovat spotřebu neotrávené návnady v monitorovacích staničkách umístěných např. u dveří skladů.