____________________________________________________________

Systém ASPI - stav k 12.8.2018 do částky 84/2018 Sb. a 24/2018 Sb.m.s. - RA1256

25/1960 Sb. - o ochranných opatřeních v brucelózních stájích a izolátech - poslední stav textu

 

25/1960 Sb.

 

VYHLÁŠKA

 

ministerstev zdravotnictví a zemědělství

 

ze dne 23. února 1960

 

o ochranných opatřeních v brucelózních stájích a izolátech

 

                Ministerstva zdravotnictví a zemědělství stanoví podle § 15 zákona č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči a podle § 24 vládního nařízení č. 99/1952 Sb., o organizaci veterinární služby a o některých veterinárních opatřeních (veterinární řád):

 

§ 1

 

Úvodní ustanovení

 

                (1) Brucelóza (nakažlivé zmetání zvířat) je vleklé bakteriální onemocnění, přenosné i na člověka.

 

                (2) Účelem této vyhlášky je zajistit zvýšenou péči o ochranu zdraví osob, které přicházejí do styku se zvířaty nemocnými brucelózou nebo podezřelými z nákazy touto nemocí (dále jen "brucelózní zvířata"), a to jak v zemědělských závodech, kde se soustřeďují brucelózní zvířata (v brucelózních izolátech - dále jen "izoláty"), tak i ve stájích s brucelózními zvířaty (dále jen zamořené stáje"). Jde především o ošetřovatele a dojiče těchto zvířat a pracovníky veterinární služby a dále o zaměstnance jatek, mlékáren a kafilérií, pokud přicházejí do styku s brucelózními zvířaty nebo se surovinami pocházejícími od brucelózních zvířat.

 

Opatření v brucelózních izolátech a v zamořených stájích

 

§ 2

 

Umístění izolátu a zamořené stáje

 

                Umístění izolátu nebo zamořené stáje nesmí být příčinou šíření nákazy. Proto jejich umístění určí veterinární lékař v dohodě s okresním hygienikem a výkonným orgánem místního národního výboru tak,

 

a) aby nebyly umístěny těsně u silnice,

 

b) aby zamořené stáje a výběhy byly prostorově, stavebně a provozně odděleny od jiných stájí, kde jsou ustájena zdravá zvířata,

 

c) aby zařízení a umístění močůvkové jímky a hnojiště izolátu nebo zamořené stáje nedávalo možnost znečištění okolí mrvou a močůvkou.

 

§ 3

 

Zařízení izolátu a zamořené stáje

 

                (1) Vchody do izolátu musí být stále uzavřeny. U dveří musí být zvonek.

 

                (2) Každý vchod do prostorů izolátu a každý vchod do zamořené stáje musí být označen tabulí o velikosti 20x40 cm se zřetelným nápisem "Nakažlivé zmetání - vstup zakázán".

 

                (3) Všechny hospodářské a obytné budovy i okolní prostranství kolem objektů sloužících k ustájení brucelózních zvířat musí být udržovány v dobrém hygienickém stavu a mají být zabezpečeny proti hlodavcům a hmyzu.

 

                (4) Před vchody do zamořené stáje, do místností pro ošetřující personál a do bytu v prostoru izolátu musí být dřevěné nebo železné rohože, ponořené v účinném dezinfekčním roztoku chlórového vápna nebo chloraminu. Rohož musí být umístěna tak, aby každý, kdo vchází nebo vychází, musel na ni vkročit a dezinfikovat obuv.

 

                (5) Podlahy uvnitř stájí mají být nepropustné. Jejich povrch musí mít spád k odpadním kanálům ústícím do močůvkových jímek.

 

                (6) Všechny izoláty, pokud jsou určeny pro několikaleté používání, musí být postupně (do konce roku 1960) vybaveny řádnými umývárnami (podle možnosti s teplými sprchami) a zařízením pro omývání a dezinfekci obuvi (vaničkami). Jinak musí být u stájí zřízeny alespoň provizorní umývárny, šatny a záchody.

 

                (7) Každý izolát a každou zamořenou stáj je nutno vybavit lékárničkou pro první pomoc. Tato lékárnička musí obsahovat zejména obvazový materiál (vatu, mul, obvazy), materiál pro dezinfekci ran (jódovou tinkturu, tinkturu famosept apod.), dezinfekční prostředky (ajatin, famosept) a nůžky. Za opatření a doplňování lékárničky odpovídá vedoucí zemědělského závodu. Vedoucí zemědělského závodu také zajistí pro izolát vyškolení jednoho pracovníka tak, aby mohl poskytovat v případě potřeby první pomoc. Toto opatření se doporučuje i pro hospodářství se zamořenou stájí.

 

                (8) Hnojiště pro přechodnou úschovu hnoje v izolátu a v hospodářství se zamořenou stájí má být řádně ohrazeno a zakryto, aby k němu byl zamezen přístup zvířatům, zvláště drůbeži a hmyzu.

 

                (9) Močůvková jímka má být nepropustná. Z nepropustného materiálu mají být zhotoveny stěny, dno i kryt jímky.

 

§ 4

 

Provoz izolátu a zamořené stáje

 

                (1) Vstup do izolátu a do zamořené stáje je povolen jen osobám v izolátu (v zamořené stáji) zaměstnaným, orgánům služby veterinární a zootechnické a orgánům hygienické a protiepidemické služby, popř. jiným pověřeným orgánům státní správy a odborové inspekce.

 

                (2) Na dvorech izolátu v blízkosti vchodů ke stájím je zakázáno chovat nebo nechat volně pobíhat drůbež a jiná domácí zvířata nebo svážet a mlátit obilí. V hospodářstvích se zamořenou stájí je zakázáno volné pobíhání drůbeže, psů a koček. Psi musí být uvázáni u boudy mimo prostranství před stájí.

 

                (3) Mrva musí být ze zamořených stájí odstraňována každodenně a podle možnosti také denně odvážena na zvlášť určené polní hnojiště a řádně kompostována. Pro převážení mrvy z izolátu musí být určeny vozy, kterých se používá jen pro tento účel. Tyto vozy mají být (podle možnosti) vyplechovány nebo jinak dobře utěsněny a po použití vyčištěny a dezinfikovány 2 % roztokem chlórového vápna nebo jiným dezinfekčním prostředkem.

 

                (4) Kanály a stružky na močůvku musí být denně čištěny a dezinfikovány. Močůvky z izolátů (zamořených stájí) nesmí být použito na hnojení luk a záhonů se zeleninou a ovocem.

 

                (5) Zmetky a lůžka po zmetání a porodech se musí uchovávat a přenášet jen v pevných uzavřených nepropustných bednách. Místo, kde zvíře porodilo nebo zmetalo, nebo které bylo postříkáno plodovou vodou, nutno ihned dezinfikovat roztokem chlórového vápna. Je třeba pro porody nebo zmetání zřídit oddělený porodní box nebo nejlépe stáj - porodnu. Nářadí užívané pro úklid zmetků a lůžek se ukládá do nádoby s dezinfekčním roztokem chlórového vápna nebo chloraminu.

 

                (6) Dezinfekční roztok, ve kterém jsou ponořeny rohože před schody do stájových prostorů a ostatních místností uvedených v § 4 odst. 4, musí být nejméně jednou týdně obnovován. Při mrazech je nutno rohože denně posypávat chlórovým vápnem.

 

                (7) Umývárny, šatny a záchody musí být udržovány v čistotě a pravidelně, nejméně jednou týdně, dezinfikovány chlórovým vápnem.

 

                (8) V celém prostoru izolátu musí být prováděna soustavná dezinfekce, dezinsekce (podle potřeby až 4krát do roka) a deratizace. Průjezdy, pokud nejsou opatřeny průjezdní ponornou dezinfekční vanou, musí být denně posypávány po celé šířce chlórovým vápnem v dostačující vrstvě. Při provádění dezinfekce, systematickém hubení hlodavců a much a při kompostování chlévské mrvy je nutno se řídit platnými předpisy.

 

Opatření u osob ošetřujících brucelózní zvířata

 

§ 5

 

Osoby ošetřující brucelózní zvířata

 

                (1) V izolátech a zamořených stájích (kravínech, ovčínech, vepřínech) mohou být zaměstnáni jen stálí pracovníci. Tito pracovníci nesmějí zároveň vstupovat do stájí se zdravými zvířaty a tato zvířata obsluhovat.

 

                (2) V izolátech nebo ve stájích, kde se vyskytlo nakažlivé zmetání, nesmějí být zaměstnány osoby mladší 18 let, těhotné ženy a kojící matky.

 

                (3) Všichni zaměstnanci izolátu a osoby zaměstnané v hospodářství se zamořenou stájí musí být v krátkém kursu poučeni o příznacích brucelózy jak u lidí, tak u zvířat a seznámeni s ochranou před onemocněním. Musí prokázat znalost hygienického minima pro zaměstnance izolátů. Za uspořádání kursu odpovídá vedoucí závodu a bezpečnostní technik. Zaměstnance poučí veterinární lékař a okresní hygienik.

 

                (4) Osoby ošetřující nemocná zvířata jsou povinny se dvakrát ročně podrobit lékařskému vyšetření a jednou ročně sérologickému vyšetření na brucelózu podle metod stanovených ministerstvem zdravotnictví.

 

§ 6

 

Ochranný oděv

 

                (1) Veškeré práce při ošetřování a zacházení s brucelózními zvířaty (čištění, stříhání, koupání, dojení, vyvážení mrvy ze stájí a zejména veškeré práce souvisící s porodem nebo zmetáním zvířat) se smějí vykonávat jen ve zvláštním ochranném oděvu. Osoby pověřené dozorem smějí do zamořené stáje vstoupit jen v gumové obuvi a v ochranném obleku; obuv i oblek před odchodem odloží v nečistém prostoru.

 

                (2) Ochranný oděv se skládá

 

a) z čapky nebo šátku na hlavu,

 

b) z dvoudílného pracovního obleku,

 

c) z vysokých gumových bot,

 

d) z gumových rukavic.

                Na pracovišti musí být k dispozici zástěry z pogumovaného textilu s náprsenkou (dostatečně dlouhé a široké, aby přesahovaly a kryly horní okraj gumových bot pracovníka).

 

                (3) Všechny součástky ochranného oděvu mají mít odlišnou barvu od běžně užívané, nejlépe žlutou nebo bílou.

 

                (4) Zemědělský závod je povinen poskytnout ochranný oděv všem ošetřovatelům brucelózních zvířat (včetně osob zaměstnaných při dojení). U každého izolátu musí být dále nejméně 2 soupravy ochranného oděvu a obuvi pro potřebu vedoucího zemědělského závodu, vedoucího živočišné výroby, orgánů služby veterinární a zootechnické a orgánů hygienické a protiepidemické služby, popř. jiných pověřených orgánů státní správy a odborové inspekce.

 

§ 7

 

Používání ochranného oděvu

 

                (1) Ochranný oděv se vydává pouze pro práce souvisící s ošetřováním brucelózních zvířat a jiné práce v zamořených stájích. V ochranném oděvu a obuvi se nesmí vcházet do obytných domů nebo do společných místností (jídelen apod.). Přes ochranný oděv je zakázáno cokoliv navlékat.

 

                (2) Ochranný oděv se ukládá v šatně zřízené u stájí izolátu, a to do zvláštní skříně. V šatně musí být i další skříňky pro ukládání občanského oděvu.

 

                (3) Ochranný oděv musí být pravidelně dezinfikován. Pro dezinfekci se stanoví tento postup a lhůty:

 

a) oblek, čapky a šátky se alespoň jednou týdně namočí na 1 hodinu do 2% roztoku sody. Pak se po dobu 30 minut vyváří. Po vyvářce se prádlo vypere a vyžehlí. Stejný postup se doporučuje i pro osobní spodní prádlo;

 

b) gumové zástěry a gumové rukavice se denně namočí na půl hodiny do 2% roztoku chloraminu nebo chlorseptolu a poté se vysuší a gumové rukavice se ještě vysypou klouzkem;

 

c) obuv se po práci každodenně pečlivě vyčistí. Pak se postaví na 1 hodinu do 2% roztoku chloraminu nebo chlorseptolu;

 

d) dezinfekce se provádí ve vyhrazeném prostoru.

 

§ 8

 

Další ochranná opatření

 

                (1) Ve stájích izolátu a v zamořených stájích je zakázáno spát, jíst a kouřit.

 

                (2) Po skončení práce ve stáji si musí každý umýt ruce vodou a mýdlem, opláchnout je ve 2% roztoku chloraminu a ošetřit vhodnou mastí. Zemědělský závod je povinen na svůj náklad obstarat potřebná umyvadla, mýdlo (200 g na osobu a měsíc), ručníky a vhodnou mast. Ručníky se musí alespoň jednou týdně namočit na 1 hodinu do 2% roztoku sody, pak půl hodiny vyvářet a vyprat.

 

Opatření při dojení a ošetřování mléka

 

§ 9

 

Opatření při dojení

 

                (1) Osoby zaměstnané při dojení si musí mýt pravidelně ruce teplou vodou a mýdlem, a to vždy před dojením i po dojení. Po skončení dojení si musí ruce ještě dezinfikovat.

 

                (2) První střiky mléka při dojení nutno odstříknout do zvláštní nádoby. Tohoto mléka lze po svaření použít toliko ke krmení prasat na žír.

 

§ 10

 

Opatření při ošetřování mléka

 

                (1) Mléko od krav v akutním stadiu nemoci, tj. v době, kdy zvířata projevují klinické příznaky brucelózy, nesmí být používáno k výživě lidí ani po svaření.

 

                (2) Mléka od ostatních nakažených nebo z nákazy podezřelých zvířat se může používat jako potraviny jen po dostatečné pasterizaci nebo po svaření.

 

                (3) Konve, v kterých se mléko převáží do mlékáren k pasterizaci, musí být po naplnění, ještě před naložením na vůz, zevně na povrchu dezinfikovány 2% roztokem chloraminu nebo louhu sodného a opatřeny dobře znatelným označením "Brucelóza - povinně pasterizovat", nebo červeným nesmazatelným asi 5 cm širokým pruhem na hrdle. Konve na sběrných místech a při převozu musí být odděleny od ostatních konví. Při svozu cisternami musí být mléko z izolátu (zamořených stájí) sváženo odděleně od ostatního mléka.

 

                (4) Zkrmování syrového mléka od brucelózních krav ostatními domácími zvířaty je zakázáno.

 

Závěrečná ustanovení

 

§ 11

 

                (1) Řád pro brucelózní izoláty a stáje, který tvoří přílohu této vyhlášky, musí být vyvěšen na přístupném místě v izolátu nebo zemědělském závodě se zamořenou stájí.

 

                (2) Ředitelé státních statků, vedoucí oddělení a farem státních statků a předsedové JZD nejméně jednou měsíčně kontrolují dodržování této vyhlášky a výsledek kontroly zaznamenávají ve zvláštní knize, uložené v blízkosti pracoviště.

 

                (3) Vyhláška platí také pro ošetřování brucelózních zvířat ustájených a porážených na jatkách.

 

§ 12

 

                Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. dubna 1960.

 

Ministr zemědělství:

 

Štrougal v.r.

 

Ministr zdravotnictví:

 

Plojhar v.r.

 

Příl.

 

ŘÁD

 

 

pro brucelózní izoláty a stáje

 

                1. Brucelóza (nakažlivé zmetání zvířat) je vleklé a bakteriální onemocnění, přenosné i na člověka.

 

                2. Vchody do izolátu musí být stále uzavřeny. U dveří musí být zvonek.

 

                3. Každý vchod do prostorů izolátu a každý vchod do zamořené stáje musí být označen tabulí o velikosti 20 x 40 cm se zřetelným nápisem "Nakažlivé zmetání - vstup zakázán".

 

                4. Vstup do izolátu a do zamořené stáje je povolen jen osobám v izolátu (v zamořené stáji) zaměstnaným, orgánům služby veterinární a zootechnické a orgánům hygienické a protiepidemické služby, popř. jiným pověřeným orgánům státní správy a odborové inspekce.

 

                5. V izolátech a zamořených stájích (kravínech, ovčínech, vepřínech) mohou být zaměstnáni jen stálí pracovníci. Tito pracovníci nesmějí zároveň vstupovat do stájí se zdravými zvířaty a tato zvířata obsluhovat.

 

                6. Všichni zaměstnanci izolátu a osoby zaměstnané v hospodářství se zamořenou stájí musí být v krátkém kursu poučeni o příznacích brucelózy jak u lidí, tak u zvířat a seznámeni s ochranou před onemocněním.

 

                7. Pracovníci ve stájích (včetně osob zaměstnaných při dojení) musí mít krátce ostříhané nehty. Veškerá kožní poranění musí být ihned řádně ošetřena, dezinfikována a obvázána nebo jinak vhodně kryta.

 

                8. Osoby ošetřující nemocná zvířata jsou povinny se dvakrát ročně podrobit lékařskému vyšetření a jednou ročně sérologickému vyšetření na brucelózu.

 

                9. Veškeré práce při ošetřování a zacházení s brucelózními zvířaty (čištění, stříhání, koupání, dojení, vyvážení mrvy ze stájí) a zejména veškeré práce souvisící s porodem nebo zmetáním zvířat se smějí vykonávat jen ve zvláštním ochranném oděvu. Osoby pověřené dozorem smějí do zamořené stáje vstoupit jen v gumové obuvi a v ochranném obleku; obuv i oblek před odchodem odloží v nečistém prostoru.

 

                10. Ochranný oděv se ukládá v šatně zřízené u stájí izolátu, a to do zvláštní skříně. V šatně musí být i další skříňky pro ukládání občanského oděvu.

 

                11. Ochranný oděv musí být pravidelně dezinfikován. Pro dezinfekci se stanoví tento postup a lhůty:

 

a) oblek, čapky a šátky se alespoň jednou týdně namočí na 1 hodinu do 2% roztoku sody. Pak se po dobu 30 minut vyváří. Po vyvářce se prádlo vypere a vyžehlí. Stejný postup se doporučuje i pro osobní spodní prádlo;

 

b) gumové zástěry a gumové rukavice se denně namočí na půl hodiny do 2% roztoku chloraminu nebo chlorseptolu; poté se vysuší;

 

c) obuv se po práci každodenně pečlivě vyčistí. Pak se postaví na 1 hodinu do 2% roztoku chloraminu nebo chlorseptolu;

 

d) dezinfekce se provádí ve vyhraženém prostoru.

 

                12. Ve stájích izolátu a v zamořených stájích je zakázáno spát, jíst a kouřit. Před jídlem mimo stáj je nutno vždy očistit a dezinfikovat ruce. Po skončení práce ve stáji si musí každý umýt ruce vodou a mýdlem a opláchnout je ve 2% roztoku chloraminu. V zimě musí být voda ohřáta. Po umytí a dezinfekci rukou je nutno pokožku ošetřit vhodnou mastí (lanolinem, nesoleným vepřovým sádlem). Zemědělský závod je povinen na svůj náklad obstarat potřebná umyvadla, mýdlo (200 g na osobu a měsíc), ručníky a vhodnou mast. Ručníky se musí alespoň jednou týdně namočit na 1 hodinu do 2% roztoku sody, pak půl hodiny vyvářet a vyprat.

 

                13. Osoby zaměstnané při dojení si musí mýt pravidelně ruce teplou vodou a mýdlem, a to vždy před dojením i po dojení. Po skončení dojení si musí ruce ještě dezinfikovat.

 

                14. První střiky mléka při dojení nutno odstříknout do zvláštní nádoby. Tohoto mléka lze po svaření použít toliko ke krmení prasat na žír.

 

                15. Mléko od krav v akutním stadiu nemoci, tj. v době, kdy zvířata projevují klinické příznaky brucelózy, nesmí být používáno k výživě lidí ani po svaření.

 

                16. Mléka od ostatních nakažených nebo z nákazy podezřelých zvířat se může používat jako potraviny jen po dostatečné pasterizaci nebo po svaření.

 

                17. Konve, v kterých se mléko převáží do mlékáren k pasterizaci, musí být po naplnění, ještě před naložením na vůz, zevně na povrchu dezinfikovány 2% roztokem chloraminu nebo louhu sodného a opatřeny dobře znatelným označením "Brucelóza - povinně pasterizovat", nebo červeným nesmazatelným asi 5 cm širokým pruhem na hrdle. Konve na sběrných místech a při přepravě musí být odděleny od ostatních konví. Při svozu cisternami musí být mléko z izolátů (zamořených stájí) sváženo odděleně od ostatního mléka.

 

                18. Zkrmování syrového mléka od brucelózních krav ostatními domácími zvířaty je zakázáno.

 

                19. Hnojiště pro přechodnou úschovu hnoje v izolátu a v hospodářství se zamořenou stájí má být řádně ohrazeno a zakryto, aby k němu byl zamezen přístup zvířatům, zvláště drůbeži a hmyzu. Kanálky a stružky na močůvku musí být denně čištěny a dezinfikovány.

 

                20. V celém prostoru izolátu musí být prováděna soustavná dezinfekce, dezinsekce (podle potřeby alespoň 4krát do roka) a deratizace. Průjezdy, pokud nejsou opatřeny průjezdní ponornou dezinfekční vanou, musí být denně posypávány po celé šířce chlórovým vápnem v dostačující vrstvě.