____________________________________________________________
Systém ASPI - stav k 9.9.2021 do částky 144/2021 Sb. a 21/2021 Sb.m.s. - RA1841
331/2021 Sb. - o organizaci vzdělávání pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství - poslední stav textu
331/2021 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 19. srpna 2021
o organizaci vzdělávání pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., k provedení § 59 odst. 9 veterinárního zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Touto vyhláškou se stanoví obsah a organizace vzdělávání pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, ověřování znalostí z tohoto vzdělávání a vydávání osvědčení o získání klinického vzdělání.
Obsah a organizace vzdělávání
§ 2
(1) Vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje nepovinné vzdělávání pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které je určeno k prohloubení úrovně znalostí veterinárních lékařů v klinickém veterinárním lékařství.
(2) Vzdělávání se člení do dvou stupňů podle jeho obtížnosti, a to na klinické vzdělávání I. stupně, představující nižší stupeň obtížnosti na úrovni praktických znalostí, zkušeností a dovedností, a na klinické vzdělávání II. stupně, představující vyšší stupeň obtížnosti na úrovni specializovaných znalostí, zkušeností a dovedností.
(3) Na základě žádosti lze zařadit do
a) klinického vzdělávání I. stupně veterinárního lékaře, který má nejméně 3 roky praxe v oboru veterinárního lékařství zaměřené na klinické rozpoznávání, léčení a předcházení nemocem zvířat, přičemž nejméně 1 rok této praxe vykonává souvisle v období bezprostředně předcházejícím podání žádosti o zařazení do tohoto vzdělávání,
b) klinického vzdělávání II. stupně veterinárního lékaře, který má nejméně 5 let praxe v oboru veterinárního lékařství zaměřené na klinické rozpoznávání, léčení a předcházení nemocem zvířat, přičemž nejméně 2 roky této praxe vykonává souvisle v období bezprostředně předcházejícím podání žádosti o zařazení do tohoto vzdělávání, a dále který úspěšně absolvoval klinické vzdělávání I. stupně.
§ 3
(1) Klinické vzdělávání I. stupně je organizováno formou soustředění ve 2 týdenních odborných blocích o celkovém rozsahu 70 hodin, a to v oborech
a) choroby psů a koček,
b) choroby plazů, exotických ptáků a drobných savců,
c) choroby koní,
d) choroby skotu, ovcí a koz,
e) choroby prasat,
f) choroby drůbeže a králíků,
g) choroby zvěře,
h) choroby ryb,
i) choroby včel a
j) choroby zvířat chovaných v zoologických zahradách.
(2) Výuka v každém oboru zahrnuje výuku problematiky interní veterinární medicíny, anesteziologie, zobrazovací diagnostiky, chirurgie a ortopedie, porodnictví, gynekologie a andrologie, infekčních a parazitárních onemocnění, dále klinické, patomorfologické a laboratorní diagnostiky onemocnění, problematiku naplňování veterinárních právních předpisů v klinické veterinární praxi a problematiku ochrany zvířat proti týrání a pohody zvířat, je-li relevantní pro daný druh nebo skupinu druhů zvířat, a dále řešení skutečných i modelových praktických případů z praxe. Výuku zajišťují odborníci vysoké školy uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, Státní veterinární správy, soukromí veterinární lékaři a případně další odborníci pro příslušnou problematiku.
§ 4
(1) Klinické vzdělávání II. stupně je organizováno formou týdenního soustředění o celkovém rozsahu 35 hodin, a to ve specializačních oborech
a) choroby psů,
b) choroby koček,
c) choroby plazů,
d) choroby exotických ptáků,
e) choroby drobných savců,
f) choroby koní,
g) choroby skotu, ovcí a koz,
h) choroby prasat,
i) choroby drůbeže,
j) choroby králíků,
k) choroby ryb,
l) choroby včel,
m) choroby zvěře a
n) choroby zvířat chovaných v zoologických zahradách.
(2) Výuka v každém oboru specializace zahrnuje výuku specializované problematiky zaměřené na choroby daného druhu nebo skupiny druhů zvířat zvoleného specializačního oboru a dále na řešení komplikovaných skutečných i modelových případů z praxe. Výuku zajišťují odborníci vysoké školy uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, Státní veterinární správy, soukromí veterinární lékaři a případně další odborníci specializovaní na příslušnou problematiku.
(3) Součástí klinického vzdělávání II. stupně je vypracování odborné práce. Odborná práce má charakter odborné kvalifikační práce, kterou účastník klinického vzdělávání II. stupně prokazuje svou odbornou úroveň znalostí a zkušeností ve zvoleném specializačním oboru, schopnost zpracovávat poznatky vysoké odborné úrovně a využívat je k tvůrčí interpretaci při řešení specializované problematiky zaměřené na klinickou veterinární medicínu, případně tvůrčím způsobem nacházet nové postupy diagnostiky, léčení, prevence a profylaxe nemocí zvířat.
Ověřování znalostí
§ 5
(1) Na závěr klinického vzdělávání I. stupně a klinického vzdělávání II. stupně se jeho účastníci podrobí závěrečné zkoušce před zkušební komisí. Součástí závěrečné zkoušky k získání klinického vzdělání II. stupně je obhajoba odborné práce.
(2) Předseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni rektorem vysoké školy uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny (dále jen "rektor") z odborníků této vysoké školy, Státní veterinární správy a soukromých veterinárních lékařů. Předseda zkušební komise organizuje její práci a průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.
§ 6
(1) Rektor určuje termín a místo konání závěrečné zkoušky.
(2) Výsledek závěrečné zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí v případě úspěchu zkoušeného "hodnocen stupněm prospěl", v případě neúspěchu "hodnocen stupněm neprospěl".
(3) Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, případné akademické tituly, datum a místo narození účastníka,
b) datum a místo konání závěrečné zkoušky,
c) jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise a
d) výsledek závěrečné zkoušky.
(4) Na základě úspěšně složené závěrečné zkoušky k získání klinického vzdělání I. stupně je tato část studia ukončena a rektor vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání klinického vzdělání I. stupně pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat. Na základě úspěšně složené zkoušky k získání klinického vzdělání II. stupně je specializační část studia ukončena a rektor vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání klinického vzdělání II. stupně pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat.
(5) Účastník klinického vzdělávání I. stupně nebo klinického vzdělávání II. stupně, který závěrečnou zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování závěrečné zkoušky lze povolit pouze jednou.
(6) Účastník klinického vzdělávání, který závěrečnou zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník klinického vzdělávání, který nesložil ani opakovanou závěrečnou zkoušku, musí absolvovat před další závěrečnou zkouškou znovu příslušný stupeň klinického vzdělávání.
§ 7
Osvědčení o získání klinického vzdělání
(1) Osvědčení o získání klinického vzdělání I. stupně pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat se vydává na základě úspěšně složené zkoušky k získání klinického vzdělání I. stupně. Toto osvědčení opravňuje veterinárního lékaře používat označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat.
(2) Osvědčení o získání klinického vzdělání II. stupně pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat se vydává na základě úspěšně složené zkoušky k získání klinického vzdělání II. stupně. Toto osvědčení opravňuje veterinárního lékaře používat označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat.
(3) Osvědčení o získání klinického vzdělání obsahuje
a) identifikační údaje vysoké školy, která organizuje vzdělávání podle § 2,
b) číslo osvědčení a datum jeho vydání,
c) označení dosaženého stupně klinického vzdělávání,
d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, případné akademické tituly, datum a místo narození účastníka a
e) označení oboru vzdělávání.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Ministr:
Ing. Toman, CSc., v. r.