Domácnost
  1. Lepidla
  2. Modelovací hmoty, barvy
  3. Osvěžovače vzduchu, vůně, parfémy, deodoranty
  4. Vosk, svíčky, lampový olej
  5. Bělidla
  6. Desinfekční prostředky
  7. Saponáty, mýdla, šampony apod.
  8. Zubní pasty a zubní hygiena
  9. Barvy na vlasy
  10. Čistící prostředky na nábytek a podlahu
  11. Čistící prostředky do koupelny a na toaletu
  12. Čistící prostředky na okna a zrcadla
  13. Čistící prostředky na grily, čističe odpadů
  14. Čistící a pečující prostředky na boty
  15. Přípravky proti molům
  16. Hnojiva a postřiky na pokojové rostliny
  17. Náhradní sladidlo xylitol
  18. Hrozny a rozinky
  19. Léky
  20. Tabák
  21. Jedovaté rostliny

Lepidla:

Většina lepidel je málo toxických. Po požití hrozí spíše slepení tkání a neprůchodnost v trávicí soustavě, eventuálně v dýchací soustavě při vniknutí látky do hrtanu. Pozor jen na cementová stavební lepidla, která po naředění vodou dávají vzniknout silně zásaditému roztoku s leptavými účinky.
Např. často používaná lepidla na bázi kyanoakrylátů mají hlavě dráždivé účinky na sliznice oka, nosu a úst, na kůži, kde se může vyvinout i alergická reakce. Celková toxicita je ale velice nízká.
I ostatní lepidla – isokyanáty, polyvinylacetát, epoxidy - mají převážně pouze místní dráždivé účinky.
Některá lepidla jsou toxická pro vodní organismy, proto při lepení akvárií využívejte pouze lepidla k tomuto účelu zakoupená v akvaristických prodejnách.
Většina, hlavně vteřinových lepidel, okamžitě zasychá, proto dojde málokdy ke spolknutí lepidla, obvykle je zasažena jen dutina ústní, nebo kůže. V tlamě se vlivem vlhka vrstva lepidla během několika dní odloučí. Na kůži je u zvířat, která se nepotí, vhodné místo potřísnění zvlhčovat nebo opakovaně omývat mýdlovou vodou, aby došlo k rychlejšímu odloupnutí. Slepené nozdry, lepidlo v očích či opravdu pozřené velké množství lepidla se sami odstraňovat nepokoušejte. U ostatních lepidel se je v rámci první pomoci snažte vlhkou textilií otřít z kůže a sliznice.


Modelovací hmoty, barvy:

Barvy pro běžné domácí výtvarné použití jsou netoxické, jsou obvykle testovány jako výrobky pro použití u dětí. Mohou způsobit hlavně podráždění sliznic, nevolnost, eventuálně zvracení, pokud jsou požity ve větším množství. V rámci první pomoci stačí podat vodu k naředění, eventuálně po poradě s veterinářem aktivní uhlí.
Pozor ovšem na speciální výrobky pro profesionály, zde mohou barvy obsahovat více či méně toxické pigmenty (složení je různé, proto zde není možno podat výčet všech typů účinků), ředidla a rozpouštědla (ovlivňují stav vědomí) atd. Chemikálie používané pro některé výtvarné techniky, jako např. lepty mohou být také žíravé. Zde taktéž podejte zvířeti k napití a naředění vodu. Zvracení nikdy sami nevyvolávejte a aktivní uhlí podejte jen v případě, že jste si jistí, že se nejedná o žíravinu.
Modelovací hmoty, hlavně doma vyrobená modelovací těsta nebo výrobky typu tzv. play dough („hrací těsto“) obsahují velké množství kuchyňské soli, která je ve vysokých dávkách toxická a vede k rozvrácení iontové rovnováhy organismu, k edémům, a později i k nervovým příznakům a výjimečně i ke smrti zvířete. První pomoc je nutné začít vyvoláním zvracení, pokud je zvíře při vědomí a nemá nervové příznaky. Poté je možno podávat vodu, ale POSTUPNĚ a po MALÝCH DÁVKÁCH – jen pár loků každou hodinu.

Osvěžovače vzduchu, vůně, parfémy, deodoranty:

Díky intenzivní vůni a dráždivé chuti je zvířata požijí ve větším množství jen výjimečně. Dráždivost koncentrovaných vonných esencí může vést k podráždění sliznic, kýchání, slinění a zvracení.
Parfémy, toaletní vody a vody po holení obsahují hlavně alkohol (50-95 % objemu přípravku), který může u zvířete způsobit poruchy vědomí.
První pomocí je dát zvířeti napít větší množství vody k naředění, můžeme zkusit podat aktivní uhlí (nezneškodní alkohol, ale může polapat některé dráždivé vonné látky).

Vosk, svíčky, lampový olej:

Klasický vosk ani gelové svíčky nejsou jedovaté. Barviva a vůně v nich obsažené mohou působit dráždivě a vyvolat svědění nebo pálení sliznic a po požití zvracení. Parafín ve svíčkách je nebezpečný při zvracení, kdy může dojít ke vdechnutí a k rozvoji tzv. aspiračního zánětu plic.
Lampový olej se řadí mezi organická rozpouštědla. Tyto látky obvykle tlumí aktivitu nervové tkáně a mohou vést až k bezvědomí. V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, při vniknutí rozpouštědla do plic by došlo k zánětu. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží. Je zakázáno podávat jakékoliv tuky a je nutno vyvarovat se podání mléka postiženým zvířatům.

Bělidla:

Jedná se hlavně o tzv. odstraňovače skvrn z textilu.
Hlavními toxickými látkami těchto přípravků jsou peroxid vodíku nebo chlornan sodný, může být i přídavek detergentů.
Tyto přípravky ve vyšších dávkách dráždí a leptají kůži a sliznice.
Zvířeti podáme k napití vodu nebo mléko. V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, hrozí riziko protržení poleptaných tkání a riziko vdechnutí pěny. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží.

Desinfekční prostředky:

Obvykle obsahují kvartérní amoniové sloučeniny, ale mohou být přidány i látky na bázi kyselin, louhů, chlornanu sodného a dalších.
Tyto látky vyvolávají podráždění až poleptání sliznic (např. oko), kůže, jejich narušení a při vstřebání do oběhu mohou vyvolat nervové příznaky (celková slabost, záškuby svalů, křeče, zmatenost). Přídatné látky jsou často silné žíraviny.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Podáváme vodu nebo mléko, můžeme zkusit i aplikaci aktivního uhlí (až po poradě s veterinářem, jinak se na žíraviny aktivní uhlí nedává), ale obecně se na něj tyto látky váží málo.

Saponáty (mycí prostředky na nádobí, prací prášky apod.), mýdla, šampony atd.:

Tyto přípravky obsahují buď soli vyšších mastných kyselin (klasické mýdlo), nebo různé typy tenzidů/detergentů (tekutá mýdla, šampony, mycí prostředky apod.). Klasická mýdla a některé tenzidy mohou tvořit zásadité roztoky a při vyšších koncentracích působit leptavě.
Tyto látky mohou dráždit sliznice (oko, ústa) a trávicí trakt a vést ke zvracení, průjmům a tím i ke ztrátě iontů a dehydrataci. Zvracení je nebezpečné z důvodu možnosti vdechnutí pěny do dýchacího ústrojí a k rozvoji tzv. aspiračního zánětu plic.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Zvířeti dáme napít vody nebo mléka, podání aktivního uhlí je možno zkusit, ale obvykle je to zbytečné, tyto látky se na něj ve větší míře neváží.

Zubní pasty a zubní hygiena:

Tyto přípravky obsahují saponáty, bělící pasty malé množství bělidel, ústní vody pak také často alkohol. Pozornost musí být věnována samostatným přípravkům určeným k bělení zubů, které bývají na bázi peroxidu vodíku a platí pro ně stejná doporučení jako pro ostatní bělidla. Adhezivní pasty na zubní protézy jsou také slabými lepidly, slepení tkání ale nastává velmi zřídka.
Saponáty mohou dráždit trávicí trakt a vést ke zvracení, průjmům a tím i ke ztrátě iontů a dehydrataci. Zvracení je nebezpečné z důvodu možnosti vdechnutí pěny do dýchacího ústrojí a k rozvoji tzv. aspiračního zánětu plic. Alkohol ovlivňuje vědomí zvířete.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Podání aktivního uhlí je obvykle zbytečné, tyto látky se na něj ve větší míře neváží.

Barvy na vlasy:

Tyto přípravky často obsahují peroxid vodíku nebo amoniak. Pigmenty (barviva), a látky způsobující vazbu barvy ve vlasu, které tyto přípravky obsahují, pak mohou způsobovat alergické reakce.
Peroxid vodíku a amoniak vyvolávají podráždění sliznic a kůže, jejich narušení a poleptání. Při požití a vstřebání do oběhu může amoniak vyvolat nervové příznaky.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Zvířeti dáme napít menší množství vody nebo mléka ke zředění. Podání aktivního uhlí je obvykle zbytečné, tyto látky se na něj ve větší míře neváží.

Čistící prostředky na nábytek a podlahu:

Leštěnky na nábytek velmi často obsahují organická rozpouštědla. Čističe na podlahu jsou mýdlové nebo saponátové roztoky.
Saponáty mohou dráždit trávicí trakt a vést ke zvracení, průjmům a tím i ke ztrátě iontů a dehydrataci. Zvracení je nebezpečné z důvodu možnosti vdechnutí pěny do dýchacího ústrojí a k rozvoji tzv. aspiračního zánětu plic. Organická rozpouštědla obvykle tlumí aktivitu nervové tkáně a mohou vést až k bezvědomí. Často jsou to látky toxické pro játra.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, při vniknutí rozpouštědla nebo pěny do plic by došlo k zánětu. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj ve větší míře neváží. V případě organických rozpouštědel je zakázáno podávat jakékoliv tuky a je nutné vyvarovat se podání mléka postiženým zvířatům.

Čistící prostředky do koupelny a na toaletu:

Nejčastěji je obsahovou látkou těchto přípravků chlornan sodný, který bývá kombinován s kyselinami.
Tyto přípravky dráždí a leptají kůži a sliznice.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží.

Čistící prostředky na okna a zrcadla:

Tyto přípravky v sobě obsahují malé množství detergentů a větší množství alkoholu.
Saponáty mohou dráždit trávicí trakt a vést ke zvracení, průjmům a tím i ke ztrátě iontů a dehydrataci. Zvracení je nebezpečné z důvodu možnosti vdechnutí pěny do dýchacího ústrojí a k rozvoji tzv. aspiračního zánětu plic. Alkohol ovlivňuje vědomí zvířete.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Podání aktivního uhlí je obvykle zbytečné, tyto látky se na něj ve větší míře neváží.

Čistící prostředky na grily, čističe odpadů:

Tyto přípravky jsou obvykle složeny z hydroxidů (louhů).
Tyto přípravky dráždí a leptají kůži a sliznice. Pozor, v porovnání s kyselinami může být nástup účinku pomalejší, ovšem poškození tkání je hlubší.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží.

Čistící a pečující prostředky na boty:

Většina přípravků obsahuje terpentýn, organická rozpouštědla, barviva, ale může v nich být i etylenglykol nebo propylenglykol.
Přípravky na bázi organických rozpouštědel a terpentýnu obvykle tlumí aktivitu nervové tkáně a mohou vést až k bezvědomí. Barviva a některé přídatné látky mohou dráždit kůži a sliznice. V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, při vniknutí rozpouštědla do plic by došlo k zánětu. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží. Je zakázáno podávat jakékoliv tuky a je nutno vyvarovat se podání mléka postiženým zvířatům.
Etylenglykol má sladkou chuť, proto je často konzumován zvířaty! Ovlivňuje nervovou soustavu a hlavně vede k těžkému postižení ledvin. Propylenglykol je jen málo nebezpečný. V rámci první pomoci v případě požití přípravku s etylenglykolem zvířeti podáme alkohol – čisté destiláty - pozor, dáváme jen do 10 ml, koncentrace etylenglykolu v přípravcích na ošetření na boty není vysoká, při předávkování utlumíme mozek natolik, že by mohlo dojít k bezvědomí. U zvířete, které čistý alkohol odmítá i z injekční stříkačky, je možné zkusit podat pivo v dávce asi do 50 ml dle váhy zvířete.

Prostředky proti molům:

Obsahují naftalín nebo paradichlorbenzen.
Naftalín dráždí trávicí soustavu a vede ke zvracení. Po vstřebání způsobuje poškození krevního barviva hemoglobinu a vede k poruše přenosu kyslíku krví. Poškozuje také játra a ledviny. Typickým příznakem je dušnost pacienta a bledé sliznice. V rámci první pomoci můžeme krátce po pozření vyvolat zvracení a podat aktivní uhlí.
Paradichlorbenzen patří mezi insekticidy, tj. látky usmrcující hmyz, a je velmi toxický. Způsobuje trvalé dráždění nervů a svalů, což vede ke slinění, zvracení, průjmům, třesům a křečím. První pomoc je opět vyvolání zvracení a podání aktivního uhlí, pokud je to krátce po požití látky.

Hnojiva a postřiky na pokojové rostliny:

Hnojiva - nejčastěji se jedná o přípravky na bázi minerálů a iontů. Tyto látky jsou nebezpečné obvykle až ve větším množství.
Požití vede k podráždění trávicího traktu, zvracení, průjmu. Dále může dojít k rozvratu iontové rovnováhy v organismu. To může způsobit vznik otoků, ovlivnit srdeční aktivitu, poškodit rovnováhu v mozku, což vede ke křečím, a dusičnany způsobí špatné zásobení organismu kyslíkem, což může vést k dušení.
Jako první pomoc podáváme rozdrcené aktivní uhlí.
Postřiky – viz sekce Zahrada, příroda, okolí domu

Náhradní sladidlo xylitol:

Používá se velmi často v potravinovém průmyslu, je součástí různých cukrovinek, bonbónů, žvýkaček.
U psů stimuluje slinivku, ta do krve vyloučí velké množství inzulínu, což následně vyvolá prudký pokles koncentrace krevního cukru. Otrava nastupuje v průběhu několika málo minut a symptomy jsou slabost, porucha koordinace, kolaps, někdy křeče.
První pomocí je, pokud je zvíře při vědomí, vyvolat zvracení a následně podat aktivní uhlí, ale to jen několik minut po pozření, látka se rychle vstřebává. Dále je možno podat několik kostek cukru nebo stříkačkou vpravit do tlamy cukerný roztok.

Hrozny a rozinky:

Tyto potraviny běžně konzumované lidmi jsou toxické pro některá zvířata, jejich nebezpečné působení bylo zatím prozkoumáno u psů a předpokládá se u koček. Proto nikdy nedávejte svému psovi nebo kočce rozinky nebo hrozny jako pamlsek!
Otrava záleží na citlivost jedince a na jeho genetické výbavě, ne všichni psi se rozinkami otráví. Nicméně pro citlivé jedince (a zatím neumíme určit, kteří to jsou) je požití nebezpečné, protože vede k rychlému selhání ledvin a velmi často také k úmrtí zvířete. Příznaky jsou žíznivost, zvracení, průjem, křeče, později slabé nebo úplně chybějící vylučování moči.
Obsahové látky hroznů a rozinek se déle vstřebávají, proto je v rámci první pomoci možno vyvolat zvracení asi do hodiny od pozření a následně podat aktivní uhlí.

Léky:

V domácnostech se může vyskytovat široké spektrum různých léčiv, které může zvíře pozřít náhodně (obvykle léky majitele), nebo jimiž může být předávkováno (léky podávané zvířeti). Typy jejich působení jsou velmi různorodé, proto na tomto místě nelze podat přesné informace o příznacích, které se mohou vyskytnout.
První pomoc spočívá ve vyvolání zvracení - pouze pokud je to v krátkém čase po požití, a pokud je zvíře při plném vědomí. Dále podáváme několik rozdrcených tablet živočišného uhlí, které rozpustíme ve vodě a zvířeti vpravíme do tlamy pomocí injekční stříkačky. Dávky aktivního uhlí se odvíjí od velikosti zvířete (pro domácí zvířata cca 2-5 tablet).
V případě otravy léčivy je téměř vždy na vině nepozornost či nedbalost majitele, proto je nutno dbát hlavně na prevenci:

  1. podávat zvířeti léky určené pouze pro daný živočišný druh!
  2. dodržovat bezpodmínečně dávkování uvedené na obalu nebo doporučené veterinárním lékařem.
  3. uchovávat všechny léky mimo dosah zvířete, uchovávat je v suchu – ne v koupelně (riziko zvlhnutí a rozkladu léčiva, třeba i na toxické produkty).
  4. dávat pozor na tašky návštěv, téměř každý s sebou nosí tablety např. na bolení hlavy, které jsou pro psy a kočky velmi nebezpečné.

Tabák:

Nikdy nenechávejte cigarety v dosahu zvířete – na stole, v otevřené tašce apod.!
Tabák a tabákové výrobky obsahují alkaloid nikotin. Ten je prudký nervový jed. Nikotin se okamžitě vstřebává kůží, plícemi i žaludkem.
Inhalace kouře má pro zvířata stejné následky jako pasivní kouření u lidí.
Požití tabáku nebo potřísnění kůže roztokem z tabáku vede k rychlé otravě, která je typická zvýšenou stimulací nervové a svalové tkáně. Typickými příznaky jsou slinění, zvracení, nevolnost, svalové záškuby a křeče, a smrt v důsledku obrny dýchacího centra v mozku.
Smrtelná dávka při požití nebo jednorázové inhalaci je asi 5 cigaret pro dospělého člověka (nekuřáka), pro domácí zvířata je smrtelná dávka i z jediné cigarety.
V rámci první pomoci je možno u zvířete vyvolat zvracení a podat živočišné uhlí, pokud ještě nenastoupily křeče, nebo není ovlivněno vědomí. Bohužel většina otrav končí smrtí zvířete za méně než jednu hodinu.

Jedovaté rostliny:

Je důležité rychle určit, o jakou rostlinu se jedná.
Vyžádejte si radu odborníka – je dobré mít k dispozici spolehlivý kontakt na člověka, který se v rostlinách vyzná. Pokud takovýto kontakt nemáte, zavolejte svému veterináři, na oddělení toxikologie VFU nebo na TIS, kde vám poradí na koho se obrátit, nebo se v jednodušších případech pokusí rostlinu identifikovat sami.
Pokud je zdravotní stav zvířete vážný, nebo máte jen podezření, že pozřená rostlina je jedovatá a vyhledáte pomoc veterináře, vezměte s sebou vzorek dané rostliny (nejlépe s květy nebo plody, podle kterých se nejsnáze rostliny identifikují).
Jako první pomoc je vhodné podat několik tablet aktivního uhlí (rozdrcených a rozmíchaných do vody nebo např. jogurtu), dát zvířeti dostatečně napít a zbytečně jej nezatěžovat pohybem. Pokud obsahové látky rostliny vyvolají po požití bolestivé otoky v dutině ústní, je možno dát zvířeti lízat led.
Jako u všech otrav je nejdůležitější prevence, která spočívá v několika bodech:

  1. při koupi každé pokojové rostliny se informovat o její jedovatosti (a protože personál někdy nemá dostatečné znalosti, je lépe si před nákupem zjistit jméno rostliny a její toxicitu si ověřit v literatuře nebo na internetu).
  2. v domácnosti, kde je chováno zvíře se v nejlepším případě vyvarovat pěstování jedovatých rostlin (hlavně pokud máte kočky, které vyskočí jakkoliv vysoko).
  3. u ostatních druhů zvířat nestavět pokojové rostliny na místa, kam na ně zvíře dosáhne.
  4. kočkám vždy pěstujte dostatečné množství obyčejné trávy, naklíčené pšenice či šáchoru, snížíte tím pravděpodobnost okusování jiných druhů rostlin.