1. Odpuzovače hmyzu, mucholapky
2. Insekticidy
3. Rodenticidy
4. Moluskocidy
5. Fungicidy
6. Barvy a ředidla
7. Posypová sůl a odmrazovače
8. Bazénová chemie
9. Hnojiva
10. Podpalovače pro grilování, sirky
11. Zmije
12. Jedovaté rostliny
13. Houby

Odpuzovače hmyzu, mucholapky

Odpuzovače

Insekticidy

Rodenticidy

Moluskocidy

Fungicidy

Barvy a ředidla

Syntetické barvy mohou obsahovat rozpouštědla jako aceton, toluen, xylen, syntetická ředidla, minerální oleje atd.
Rozpouštědla obvykle tlumí aktivitu nervové tkáně a mohou vést až k bezvědomí. Jsou to látky obvykle toxické pro játra.
V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, při vniknutí rozpouštědla do plic by došlo k zánětu. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží. Je zakázáno podávat jakékoliv tuky a je nutno vyvarovat se podání mléka postiženým zvířatům.

Posypové solil a rozpouštěče ledu

Jde o látky středně toxické. Všechny mohou způsobit podráždění trávicího traktu a sliznic a vést ke zvracení a průjmu.
Posypová sůl nejčastěji obsahuje chlorid sodný nebo jiné chloridové soli. Některé také mohou obsahovat močovinu, vápenaté, draselné nebo hořečnaté soli Tyto látky jsou nebezpečné, protože vedou k rozvrácení iontové rovnováhy organismu, k edémům, a později i k nervovým příznakům a výjimečně i ke smrti zvířete. První pomoc je nutné začít vyvoláním zvracení, pokud je zvíře při vědomí a nemá nervové příznaky. Poté je možno podávat vodu, ale POSTUPNĚ a po MALÝCH DÁVKÁCH – jen pár loků každou hodinu.
Odmrazovače jsou produkty, které často obsahují alkoholy nebo etylenglykol, což jsou látky ovlivňující vědomí a etylenglykol také závažně poškozuje ledviny.  U alkoholu spočívá první pomoc pouze v podání vody k naředění, u etylenglykolu v rámci první pomoci zvířeti naopak podáme alkohol – čisté destiláty (vodka, slivovice …) v dávce cca 10-50 ml, podle váhy zvířete. Pozor, nesmí se dát příliš velké množství, jinak utlumíme mozek natolik, že by mohlo dojít k bezvědomí. U zvířete, které čistý alkohol odmítá i z injekční stříkačky, je možné zkusit podat pivo v dávce asi 50-300 ml dle váhy zvířete.

Bazénová chemie

Těchto přípravků existuje velká škála s různým účinkem:
Přípravky proti sinicím a řasám jako často absorbenty, které nemají škodlivé účinky, pouze jsou místně dráždivé, ale spousta jich je také na bázi herbicidů, což jsou vysoce jedovaté látky. Nejčastěji se jedná o triazinové herbicidy, které jsou hlavně dráždivé a způsobují poškození sliznic a pokožky. Ve větším množství ale mohou vyvolávat také bolesti břicha, třes, křeče a špatné prokrvení tkání. Jako první pomoc je doporučováno podání vody k naředění a je možno zkusit podat aktivní uhlí.
U přípravků odstraňujících amoniak z vody, upravujících pH, určených k chlorování a desinfekci atd. se často jedná o směsi, u nichž je obtížné zjistit přesné složení a definovat jejich škodlivý účinek, ale obecně se jedná o soli, kyseliny a zásady. Většina z těchto látek lokálně dráždí kůži a sliznice, ve vyšších dávkách mohou mít leptavý účinek, a po požití může nastat nevolnost, zvracení, průjmy. První pomoc spočívá v podání vody k naředění přípravku.

Hnojiva

Nejčastěji se jedná o přípravky na bázi minerálů a iontů. Tyto látky jsou nebezpečné obvykle až ve větším množství.
Požití vede k podráždění trávicího traktu, zvracení, průjmu. Dále může dojít k rozvratu iontové rovnováhy v organismu. To může způsobit vznik otoků, ovlivnit srdeční aktivitu, poškodit rovnováhu v mozku, což vede ke křečím, a dusičnany způsobí špatné zásobení organismu kyslíkem, což může vést k dušení.
Jako první pomoc podáváme rozdrcené aktivní uhlí.

Podpalovače pro grilování, sirky

Sirky mohou obsahovat sloučeniny antimonu, chlorečnan draselný a síru. Škrtátko obsahuje červený fosfor.
Chlorečnan a fosfor jsou jedovaté, vyvolávají zvracení průjmy, později křeče až smrt. U chlorečnanu nastává i poškození krevního barviva hemoglobinu a porucha přenosu kyslíku krví. Objevuje se také dušnost.
První pomoc spočívá v podání aktivního uhlí.
Podpalovače pro grilování nejčastěji obsahují parafín nebo jiné ropné produkty, ale také etanol. Parafín a ropné produkty se řadí mezi organická rozpouštědla. Tyto látky obvykle tlumí aktivitu nervové tkáně a mohou vést až k bezvědomí. V rámci první pomoci se nesmí vyvolávat zvracení, při vniknutí rozpouštědla do plic by došlo k zánětu. Podání aktivního uhlí je zbytečné, tyto látky se na něj neváží. Je zakázáno podávat jakékoliv tuky a je nutno vyvarovat se podání mléka postiženým zvířatům. U etanolu je problémem ovlivnění nervové činnosti, což může vést až k bezvědomí. První pomocí je podání vody postiženému zvířeti (k naředění).

Zmije

Jedná se o jediného v ČR volně žijícího jedovatého hada.
U lidí (kromě nemocných, starších osob, alergiků či dětí) probíhá otrava obvykle jen s mírnými příznaky. U zvířat záleží na druhu, velikosti a místě uštknutí. Obecně je velké riziko závažných projevů u malých zvířat, pokud je uštknutí blízko velkým cévám, které jed rychle rozvedou dále do organismu, nebo pokud je zvíře uštknuto do oblasti hlavy a krku, kde hrozí také otok a dušení.
Zvíře uštknuté zmijí pro jistotu vždy okamžitě transportujte k veterinárnímu lékaři. V případě např. alergické reakce na uštknutí by mohlo během několika minut až desítek minut dojít ke smrti zvířete, čemuž může lékař ve většině případů zabránit podáním vhodných léčiv.
První pomoc spočívá v několika krocích: 1) zvíře uklidnit a zajistit, aby zvíře nevykonávalo fyzickou aktivitu. Pokud je to vzhledem k váze zvířete možné, zvíře k lékaři nést. Jinak zajistit odvoz autem. 2) pokud je zvíře uštknuto do končetiny a je po ruce vhodný materiál, vyrobit z něj dlahu jako při zlomenině a končetinu znehybnit. 3) nepoužívat žádná škrtidla a ránu nerozřezávat ani nevysávat. Při tomto postupu naopak hrozí riziko kontaminace zachránce a možnost zanesení infekce do otevřené rány. 4) pokud je po ruce lékárnička, ránu vydesinfikovat. 5) ránu lze dlouhodobě chladit, ale nepoužívejte led přímo na kůži, aby nedošlo k omrzlinám.

Jedovaté rostliny

Je důležité rychle určit, o jakou rostlinu se jedná.
Pokud se v rostlinách sami nevyznáte, požádejte o radu odborníka – je dobré mít k dispozici spolehlivý kontakt na člověka, který se v rostlinách vyzná. Pokud takovýto kontakt nemáte, zavolejte svému veterináři, na oddělení toxikologie VFU nebo na TIS, kde vám poradí na koho se obrátit, nebo se v jednodušších případech pokusí rostlinu identifikovat sami.
Pokud je zdravotní stav zvířete vážný, nebo máte jen podezření, že pozřená rostlina je jedovatá a vyhledáte pomoc veterináře, vezměte s sebou vzorek dané rostliny (nejlépe s květy nebo plody, podle kterých se rostliny nejsnáze identifikují).
Jako první pomoc je vhodné podat několik tablet aktivního uhlí (rozdrcených a rozmíchaných do vody nebo např. jogurtu), dát zvířeti dostatečně napít a zbytečně jej nezatěžovat pohybem. Pokud obsahové látky rostliny vyvolají po požití bolestivé otoky v dutině ústní, je možno dát zvířeti lízat led.
Jako u všech otrav je nejdůležitější prevence, která spočívá v několika bodech: 1) jako majitel zvířete nepěstujte jedovaté rostliny na vlastní zahradě. 2) při návštěvě u jiných osob se vždy ptejte, zda jedovaté rostliny nepěstují, a pokud ano, tak je poproste, zda by je po dobu vašeho pobytu nemohli umístit mimo dosah zvířete. 3) při procházce mimo domov zvíře hlídejte, a v případě, že má tendence okusovat a žrát vše, co vidí a najde, pak je u psů nezbytné, aby po dobu vycházky nosili trvale košík. 4) kočkám, i venkovním, vždy pěstujte dostatečné množství obyčejné trávy, naklíčené pšenice či šáchoru, snížíte tím pravděpodobnost okusování jiných druhů rostlin.

Houby

Stejně jako u rostlin je důležitá jejich rychlá identifikace.
Pokud se v houbách nevyznáte, požádejte o radu odborníka. Pokud na něj nemáte kontakt, zavolejte svému veterináři, na oddělení toxikologie VFU nebo na TIS, kde vám poradí na koho se obrátit.
Při cestě k veterinárnímu lékaři nebo mykologovi (odborníkovi na houby) s sebou nikdy nezapomeňte vzít zbytek hub nebo zvratky zvířete, které by mohly obsahovat části, které pomohou identifikaci.
Houby mají různé druhy účinků, některé pouze vyvolávají zvracení a průjem, jiné mohou vyvolat přechodné halucinace a nervové příznaky, ale spousta jich může vést k selhání jater nebo ledvin, což jsou stavy ohrožující život a velmi často takováto pozdě zachycená otrava končí smrtí.
Pokud je zvíře při vědomí, pak je vhodné zkusit v rámci první pomoci vyvolat zvracení podat několik tablet aktivního uhlí (rozdrcených a rozmíchaných do vody nebo např. jogurtu) a dát zvířeti dostatečně napít.
Houbami se z domácích zvířat nejčastěji přiotráví psi. Pokud víte, že má váš pes tendenci houby žrát nebo olizovat, pak jej do lesa berte pouze s nasazeným náhubkem, a na zahradě důsledně odstraňujte všechny vyrostlé plodnice hub.