Soukromá veterinární praxe

č. 166/1999 Sb. (zákon), o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Soukromí veterinární lékaři jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost podle § 58, pokud jsou
 
a) odborně způsobilí podle § 59 a 59b a
b) členy Komory, a to na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32).
 
§ 59 (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří
 
a) dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a  
b) získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů.
 
    (2) Za veterinární lékaře se považují také
 
a) osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu,
b) osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání
1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1,
2. byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 1, nebo
3. byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a).

Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech:  
a) praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat),
b) specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat).


(1) Soukromý veterinární lékař je povinen
 
a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení činnosti,
b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo podezření z týrání zvířete, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů,
c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivech, a upozornit chovatele na nutnost dodržování ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin,
d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu9d), uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékaři,
e) po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně, správně a pravdivě vyplňovat zdravotní potvrzení.

Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.
Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.
Soukromý veterinární lékař může odmítnout poskytnutí naléhavé odborné veterinární pomoci pouze z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit.
Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit.
Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a zdolání nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.

č. 381/1991 Sb. (zákon), o Komoře veterinárních lékařů České republiky.

Veterinární   lékař,  který  vykonává   na  území  České republiky  veterinární léčebnou  a preventivní  činnost, musí  být členem  Komory,   s  výjimkou  hostujícího   veterinárního  lékaře (§ 5a).  Tato  povinnost  se  nevztahuje  na veterinárního lékaře, který vykonává veterinární léčebnou  a preventivní činnost v oboru působnosti Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.

Představenstvo  Komory zapíše do seznamu  členů Komory do 2 měsíců ode dne doručení písemné přihlášky žadatele, který

a) předložil  osvědčení  o  splnění  podmínek  pro  výkon  odborné veterinární činnosti podle § 2 odst. 2 písm. c),

b) má plnou způsobilost k právním úkonům.

Představenstvo nezapíše do seznamu  členů toho, komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu členů  Komory,  a  to  po  dobu  stanovenou  v  rozhodnutí o tomto disciplinárním opatření.

Veterinární lékař z členského státu Evropské unie, který je státním příslušníkem některého členského státu Evropské unie a na území České republiky hodlá vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost dočasně nebo příležitostně (dále jen "hostující veterinární lékař"), nemusí být členem Komory, je však povinen Komoře předem oznámit výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti na území České republiky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace

Základním  články  Komory   jsou  sdružení  veterinárních lékařů  v  okresech (dále  jen  "okresní  sdružení"). Okresní sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány. Okresní sdružení má tyto orgány

  a) okresní shromáždění,

 b) okresní výbor,

 c) revizní komisi okresního sdružení.

 

Komora má tyto orgány

 a) sněm,

 b) představenstvo,

 c) prezidenta,

 d) revizní komisi,

 e) čestnou radu.