Nákazy zvířat

Příklady

č. 166/1999 Sb. (zákon), o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Státní veterinární správa

a) v souladu s čl. 26 až 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i poznatky o výskytu jejich původců,

b) přijímá odpovídající opatření k tlumení zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,

c) vykonává dohled nad dodržováním zákazu očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována, a v případech dovozu zvířat, pro něž dosud nebyly stanoveny (harmonizovány) dovozní podmínky na úrovni Evropské unie, určuje, která očkování brání dovozu zvířat a živočišných produktů,

d) sleduje a vyhodnocuje výskyt vektorů v případě nákaz, u kterých se přenos uskutečňuje výhradně tímto způsobem; vektorem se v této souvislosti rozumí každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy.

Chovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, živočišnými produkty nebo jejich vzorky a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření. Ohlašovací povinnost osob zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékaři.

Chovatel,   na   jehož   zvířatech   se  projevují  příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen

a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby

  1. zvířata podezřelá  a vnímavá na  příslušnou nákazu neopustila svá stanoviště,

  2. živočišné  produkty, které  pocházejí od  podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány  nebo uváděny do oběhu a aby byly  ukládány odděleně,

  3. předměty,  které  mohou  být  nositeli  původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde,

  4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována,

  5. osoby,  které  ošetřují  podezřelá  zvířata,  nepřicházely do styku  s jinými  zvířaty a  aby do  prostorů sloužících chovu podezřelých  zvířat  nevstupovaly   jiné  osoby  bez  vážného důvodu,

b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho pokynů a poučení.

Soukromý  veterinární lékař,  který při  výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy,

a) předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen "kadávery"),

b) uvědomí  neprodleně  krajskou  veterinární  správu  o podezření z výskytu nebezpečné nákazy,

c) poskytne chovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti učinit  opatření  uvedená  v  odstavci  1  písm.  a)  (dále jen "neodkladná opatření"),

d) vyžadují-li to  povaha nebezpečné nákazy  nebo místní podmínky, setrvá  na  místě  do  příchodu  úředního  veterinárního lékaře  a sleduje zdravotní stav zvířat.

Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření provedená chovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány, učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření, zejména

a) vyšetří podezřelá zvířata a kadávery, podle potřeby

odebere vzorky k laboratornímu vyšetření a provede další úkony za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti nákazy v hospodářství,

b) sleduje nadále toto hospodářství a zahájí epizootologické šetření zaměřené na zjištění možného původu a zdroje nákazy, doby jejího výskytu v hospodářství, přítomnosti a rozmístění jejích původců a vektorů a určí další hospodářství, jejichž poloha, uspořádání nebo styky s hospodářstvím, v němž vzniklo podezření z výskytu nebezpečné nákazy, odůvodňují podezření z výskytu této nákazy i v těchto hospodářstvích (dále jen „kontaktní hospodářství“),

c) nařídí chovateli

1. držení zvířat vnímavých na příslušnou nákazu na jejich ustájovacích místech a odděleně od zvířat podezřelých a zakáže přemísťování zvířat z hospodářství nebo do hospodářství,

2. pořízení soupisu zvířat vnímavých na příslušnou nákazu, která jsou v hospodářství, a vedení a průběžné aktualizování soupisu zvířat uhynulých, nakažených nebo podezřelých,

3. vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům,

d) stanoví způsob a pravidla použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů a východů z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na příslušnou nákazu, jakož i u vchodů a vjezdů do hospodářství a východů a výjezdů z hospodářství,

e) poučí chovatele zejména o povaze nákazy a možnostech jejího šíření a o dalším zacházení s podezřelými zvířaty, živočišnými produkty, předměty, materiály a látkami, které mohou být nositeli původců nákaz.

č. 356/2004 Sb. (vyhláška), o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

č. 144/2023 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel