Zrak

Morčata mají na sítnici přítomny tyčky a čípky v poměru 4:1 a má se za to, že mají dichromatické barevné vidění.

Čich

Slouží k vzájemnému rozpoznávání. Při setkání se očichávají a třou si čumáky – tzv. polibky. Na základě takto získaných informací dojde k agresi nebo družení. Mají vomeronasální orgán, který jim umožňuje z moči rozpoznávání pohlaví a reprodukčního stavu. Čich je také důležitý ve vztahu matka a mláďata. Mezi 5. a 10. dnem mláďata rozpoznávají moč své matky, tato schopnost vymizí po 1 měsíci věku, kdy se osamostatňují. Sekret perianálních žláz poskytuje více informací než moč. Produkce toho mazu je v korelaci s hierarchií a postavením jedince ve skupině. Dominantní samci produkují více mazu.

Sluch

Rozmezí, v kterém rozlišují zvuky je 4 – 8 kHz. Jsou ale schopna rozeznávat zvuky nad 30 – 46,5 kHz. To znamená, že jsou zřejmě schopna komunikovat ultrazvuky. Morčata jsou pod neustálým hlukem antropomorfního charakteru, který může vést ke chronickému stresu.

Vokalizace

Morčata vydávají 11 různých druhů zvuků, od vrnění, bublání, vrčení, pokvikávání, cvakání, morčecí zpěv, pískání až vřískot. Tyto zvuky spadají do 5 kategorií při přiblížení, potkávání, komunikaci, bolesti stresu a poplachu. Tyto zvuky jsou používané ve vztahu mládě – matka, páření a mohou vyjadřovat sociální status.

Pohyb

Morčata jsou uzpůsobena k chůzi a běhu. Při hře a sexuálních hrátkách mohou skotačit a odskočit při nečekaném stimulu. Za určitých okolností mohou omezeně šplhat.

Obrázek č. 3: Polohy při odpočinku