Morčata vykazují variabilitu v sociálním chování v závislosti na hustotě populace. V případě nižšího počtu jedinců se formuje u samců lineární až despotická hierarchie, kde alfa samec realizuje většinu kopulací. Samice také utváří hierarchii, ale v porovnání se samci volnější. V případě vysoké hustoty populace se samci chovají teritoriálně a vytváří skupiny s několika samicemi, s kterými kopulují a ostatních si nevšímají, ani když jsou v estru. Samcům trvá asi měsíc, než utvoří hierarchii. Izolovaní jedinci mají schopnost navázat sociální interakce a i reprodukční chování. Samci, přestože se přímo nepodílí na výchově mláďat, mají vliv na vývoj sociálního chování a schopnost samců zařadit se do kolonie. U mláďat vyrůstajících bez dospělých samců se agresivní chování vyvíjí až po dosažení puberty, zatímco u mláďat vyrůstajících se samci je to už v období odstavu.

Morčata snáší přemístění do nového prostředí lépe, pokud jsou se svými matkami nebo sourozenci. Bylo zjištěno, že nestabilní sociální postavení matky během březosti a laktace má vliv na sociální chování jejich potomků. Samice od takových matek mají vyšší hladinu testosteronu a jsou maskulinizované, naopak samci mají nižší hladinu testosteronu a jsou více infantilní.