Poruchy chování psů
Porucha chování
Řada poruch je projevem stresu,
nudy, frustrace a špatných životních podmínek.
Do této skupiny patří tzv. klasické
onemocnění a poruchy zdravotního stavu, které mohou ovlivnit chování, ale
nejde o klasické poruchy chování.
Vážné
nemoci se mohou projevit
např. vrčením a štěkáním a agresivitou při
poranění, artritidách. Úzkost a
štěkání v případě slepoty, hluchoty.
Náhlé destruktivní chování u
starších psů
může být projevem demence. Poruchy močení v důsledku
onemocnění ledvin,
infekce močového měchýře. Mohou se projevit účinky
léků nebo „splašených“
hormonů (např. nadměrná žíznivost a urinace: léčba
kortikoidy, agresivní
mateřské chování při pseudograviditě.
Poruchy
způsobené nedostatečnou předchozí zkušeností psa s danou situací
K této poruše může dojít, pokud
například pes vyrůstal „mimo civilizaci“ a dostane se do velkého města
s množstvím aut, lidí a cizích psů. Nebo když byl pes zvyklý na
jednoho pána a dostal se do rodiny s několika dětmi.
Většinou se projevuje ve formě
strachu z dopravních prostředků, cizích lidí a psů může a často
i je spojeno s prvky agrese.
Pokud je pes opakovaně vystavován
nepříjemným stimulům (hluk, střelba …), nemá dostatečnou možnost fyzické
aktivity či kontaktu s jinými psy, nebo je v permanentním stresu
(bojí se určitého člena domácnosti …).
Často
se projevuje jako obsesivní
chování, neklid, nervózní
přecházení, poštěkávání,
chňapání po mouchách,
přehnané čištění se apod. Opět může být
spojeno s agresí.
Tímto stimulem může bouřka či jiný
silný zvuk (střelba, auta …), napadení jiným psem, ubližování dětmi, silná
bolest v určité souvislosti.
Většinou se objevuje jako strach
(až panický) podmíněný konkrétní situací
Tato porucha je velmi častá, část
majitelů ji jako problém nemusí vnímat. Jedná se typicky
o krádeže jídla ze stolu, okusování zařízení bytu, značkování.
To se stává v případech, kdy
majitel podporuje spory o dominanci v domácnosti tím, že podporuje
psa proti některým členům domácnosti, resp. proti druhému psu
v domácnosti.
Když nedbale reaguje na prosby psa
o žrádlo, hru, pozornost; pes zvyšuje své prosby až k agresi. Ta se
většinou projevuje ve formě dominantní agrese.
Pokud pes nereaguje na doporučené postupy, pak návštěva veterináře určí, zda se jedná o fyzický nebo psychický problém a doporučí specialistu (behavioralistu)
nejlepší léčbou poruch chování je
jejich prevence, kam patří habituace, socializace a
desenzitizace. Porucha chování snadno vznikne, ale velmi
těžko se odstraňuje.
Kárání je účinné jen okamžiku
přistižení „při činu“. Je potřeba dát pozor
na
fyzické tresty, aby se nevyvolal strach z rukou
(nepoužívat ruku
k trestání).