Prováděcí nařízení k hygienickému balíčku
stáhnout celou stránku ve formě DOCX, PDF
Obsahuje:
- Nařízení komise č. 1881/2006
- Nařízení komise č. 2073/2005
- Nařízení komise č. 1375/2015
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006
ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách:
Obecná ustanovení (čl. 1):
Potraviny uvedené v příloze se neuvedou na trh, pokud obsahují některou kontaminující látku uvedenou v příloze v množství, jež přesahuje maximální limit stanovený přílohou.
Sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny (čl. 2):
Při uplatnění maximálních limitů stanovených v příloze na tyto potraviny je nutno vzít v úvahu:
- změny koncentrace kontaminující látky způsobené sušením nebo ředěním
- změny koncentrace kontaminující látky způsobené zpracováním
- relativní podíly složek ve výrobku
- analytickou mez kvantifikace
Potraviny určené pro kojence a malé děti (čl. 2 odst. 4):
Pokud právní předpisy Společenství nestanoví zvláštní maximální limity, mohou členské státy stanovit přísnější limity.
Příloha:
Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách:
- dusičnany
- mykotoxiny - aflatoxiny, ochratoxin A, patulin, deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny, T-2 a HT-2 toxin, námelové alkaloidy atd.)
- kovy - olovo, kadmium, rtuť, cín, arsen
- dioxiny a polychlorované bifenyly (PCBs)
- polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs)
- toxické látky obsažené v rostlinách - kyselina eruková, tropanové alkaloidy
Monitoring kontaminantů v potravinách a předkládání zpráv jednotlivými členskými státy (čl. 9):
Členské státy
- monitorují množství dusičnanů v zelenině a výsledky pravidelně sdělují úřadu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)
- předávají Komisi souhrn zjištění týkajících se aflatoxinů získaných podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 884/2014*, přičemž jednotlivé údaje o výskytu předávají členské státy EFSA
- provádějí dle doporučení monitoring přítomnosti námelových alkaloidů v obilovinách a výrobcích z obilovin, jehož výsledky sdělují EFSA
- každoročně předloží Komisi výsledky provedených šetření a informace o pokroku při používání preventivních opatření pro zamezení kontaminace deoxynivalenolem, zearalenonem, fumonisiny B1 a B2, T-2 a HT-2 toxinem; související údaje o výskytu se předávají EFSA
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009
Odběr vzorků a analýza (čl. 8): Odběr vzorků a analýza prováděné při úřední kontrole maximálních limitů stanovených v příloze se provádějí v souladu s nařízeními Komise (ES):
- č. 1882/2006 (metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách)
- č. 401/2006 (metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách
- č. 333/2007 (metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách
- č. 644/2017 (metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2073/2005
ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny
Předmět a oblast působnosti (čl. 1):
Toto nařízení stanoví mikrobiologická kritéria pro některé mikroorganismy a prováděcí pravidla, která musí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat při provádění obecných a zvláštních hygienických opatření podle čl. 4 nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin.
Definice (čl. 2):
mikrobiologickým kritériem se rozumí kritérium vymezující přijatelnost produktu, partie potravin nebo procesu na základě nepřítomnosti, přítomnosti či počtu mikroorganismů a/nebo na základě množství jejich toxinů/metabolitů na jednotku/y hmotnosti, objemu, plochy či partie
kritériem bezpečnosti potravin se rozumí kritérium vymezující přijatelnost produktu nebo partie potraviny, které se vztahuje na produkty uváděné na trh
kritériem hygieny výrobního procesu se rozumí kritérium udávající přijatelné fungování výrobního procesu. Toto kritérium se nevztahuje na produkty uváděné na trh. Stanoví orientační hodnotu kontaminace, při jejímž překročení jsou vyžadována nápravná opatření s cílem udržet hygienu procesu v souladu s potravinovým právem
dobou údržnosti se rozumí období předcházející buď datu „spotřebujte do“, nebo datu minimální trvanlivosti (podle článků 9 a 10 směrnice 2000/13/ES)
Obecné požadavky (čl. 3)
Provozovatelé potravinářských podniků musejí zajistit, aby potraviny splňovaly příslušná mikrobiologická kritéria podle přílohy I.
Za tímto účelem musejí provozovatelé potravinářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin, včetně maloobchodu, v rámci svých postupů založených na zásadách HACCP přijímat opatření k zajištění dodržení kritérií hygieny výrobního procesu.
Nevyhovující výsledky (čl. 7)
Poskytne-li vyšetření podle kritérií bezpečnosti potravin uvedených v příloze I kapitole 1 nevyhovující výsledky, musí být příslušný produkt nebo partie potravin stažena nebo převzata zpět podle čl. 19 nařízení č. 178/2002.
V případě nevyhovujících výsledků u kritérií hygieny výrobního procesu se přijmou opatření stanovená v příloze I kapitole 2.
Mikrobiologická kritéria pro potraviny (příloha I):
Kapitola 1: Kritéria bezpečnosti potravin
Kapitola 2: Kritéria pro hygienu výrobního procesu
- maso a výrobky z něj
- mléko a mléčné výrobky
- vaječné výrobky
- produkty rybolovu
- zelenina, ovoce a výrobky z nich
Pravidla pro odběr vzorků a přípravu zkušebních vzorků: (Kapitola 3)
V tabulkách přílohy I nařízení je uveden seznam sledovaných mikrobiologických kritérií pro různé druhy potravin. Pro jednotlivé mikroorganismy resp. pro jejich výskyt v různých druzích potravin jsou definovány maximální limity, jejichž překročení znamená nedodržení kritéria bezpečnosti potraviny či hygieny výrobního procesu.
Příloha dále specifikuje pravidla pro odběr vzorků a poskytuje také návod na interpretaci výsledků jejich vyšetření. Pro případ nesplnění kritérií hygieny výrobního procesu jsou dále uvedena doporučená opatření k nápravě nevyhovujícího stavu (viz tabulka v kapitole 2 přílohy).
Vedle výskytu mikroorganismů jsou v některých druzích potravin (dle přílohy I) sledovány také koncentrace biogenního aminu histaminu.
Nařízení komise (EU) 1375/2015
kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase
Definice (čl. 1)
- trichinelami se rozumí všichni hlísti příslušející k druhu rodu Trichinella
- řízenými podmínkami ustájení se rozumí druh chovu, ve kterém jsou prasata vždy chována za podmínek řízených provozovatelem potravinářského podniku, pokud jde o krmení a ustájení;
- jednotkou se rozumí skupina hospodářství, která uplatňují řízené podmínky ustájení. Všechna hospodářství, jež v určitém členském státě uplatňují řízené podmínky ustájení, lze považovat za jednu jednotku
Odběr vzorků z jatečně upravených těl (čl. 2):
1) odběr vzorků z jatečně upravených těl DOMÁCÍCH PRASAT v rámci vyšetření po porážce:
- vzorky se odebírají ze všech jatečně upravených těl chovných prasnic a kanců nebo z alespoň 10% jatečně upravených těl odeslaných daný rok z jednoho hospodářství, které bylo uznáno jako hospodářství uplatňující řízené podmínky ustájení
- vzorky se odebírají ze všech jatečně upravených těl z hospodářství, které nebylo uznáno jako hospodářství uplatňující řízení podmínky ustájení
Z jatečně upraveného těla se odebírá vzorek a tento vzorek se v laboratoři určené příslušným orgánem vyšetří na přítomnost trichinel pomocí referenční metody uvedené v kapitole I přílohy I nařízení nebo pomocí ekvivalentní metody popsané v kapitole II přílohy I nařízení.
Podrobnosti k odběru vzorků prasat pro vyšetření referenční metodou (vyšetření hromadných vzorků trávicí metodou s použitím magnetické míchačky - viz kap. I přílohy I)
- domácí prase: odběr 1 g svaloviny z bráničního pilíře u přechodu do šlachovité části
- chovná prasnice/kanec: odběr 2 g svaloviny z bráničního pilíře u přechodu do šlachovité části
- náhradní odběrová místa (chybí-li brániční pilíř): odběr dvojnásobného množství (tzn. 2 g domácí prase, 4 g chovné prasnice/kanci) svaloviny z žeberní části bránice, jazyka, žvýkače nebo břišní svaloviny
- z porcovaného nebo mraženého masa: odběr 5 g příčně pruhované svaloviny
Pozn.: Současná legislativa již nepovoluje použití kompresní metody (trichinoskopie) pro průkaz trichinel v mase, vzorky se zpravidla vyšetřují pomocí referenční trávicí metody popsané v kapitole I přílohy I.
2) odběr vzorků z jatečně upravených těl KONÍ, DIVOKÝCH PRASAT a jiných VOLNĚ ŽIJÍCÍCH A FARMOVÝCH druhů, vnímavých k nákaze trichinelami
- z každého jatečně upraveného těla se odebírá vzorek a tento vzorek se vyšetří dle požadavků příloh I a III v laboratoři určené příslušným orgánem
Koňské maso, maso volně žijící zvěře a jiné maso, které může obsahovat parazity Trichinella, musí být vyšetřeno v souladu s jednou z trávicích metod specifikovaných v kapitole I nebo II přílohy I (referenční metoda vs. ekvivalentní metody)
Podrobnosti k odběru vzorků divokých prasat a jiných volně žijících a farmových druhů, vnímavých k nákaze trichinelami (příloha III)
- koně: odběr 10 g z jazyka, žvýkače nebo přední končetiny (pokud tyto svaly chybí, odebereme velký vzorek z bráničního pilíře z přechodu do šlachovité části)
- divoké prase: odběr 10 g z jazyka nebo z bránice
- medvědi, mroži, krokodýli, ptáci: viz příloha III
Další požadavky (čl. 2 odst. 3, čl. 4 resp. 6):
do doby, než budou známy výsledky vyšetření na přítomnost trichinel, a za podmínky, že provozovatel potravinářského podniku zajistí plnou sledovatelnost, lze jatečně upravená těla domácích prasat a koní rozdělit nejvýše na šest dílů, a to na jatkách nebo v bourárně nacházející se ve stejných prostorách
jatečně upravená těla (případně jejich díly) nesmí opustit prostory dříve, než je prokázán negativní výsledek vyšetření
všechny pozitivní vzorky se zasílají do národní referenční laboratoře EU k určení druhu trichinel (čl. 6)