ÚVODNÍ STRÁNKA

VČELY

Úvod

Anatomie včelstva

Výživa, termoregulace
a rojení včel

Virové choroby včel

Bakteriální choroby včel

Plísňové choroby včel

Parazitární choroby včel



Ke stažení














VČELY

Virové choroby včel

Celosvětově bylo popsáno již minimálně 20 včelích virů, význam ale má pouze několik z nich a projevují se zpravidla v kombinaci s jinými chorobami, které se ve včelstvu objeví.

Do 80. let jim nebyl přikládán takový význam.  Výskyt virových onemocnění je v současnosti potvrzen po celém světě mimo  Austrálii. Pro viry je charakteristické, že se množí v plodu, v těle dospělých včel, ale i v přenašečích, jako je Varroa destructor, který je přenáší do hemolymfy včel.

V České republice se vyskytují především tyto viry: 

-          virus chronické paralýzy

-          virus akutní paralýzy

-          virus černání matečníků

-          virus deformovaných křídel

-          virus pytlíčkového plodu

        

VIRUS CHRONICKÉ PARALÝZY VČEL

Původce: CPBV, Cripaviridae,

Výskyt: celosvětově

Klinické příznaky

Nákaza probíhá zpravidla bez příznaků – asymptomaticky. Klinické příznaky se projevují hromadnou paralýzou, kdy se včely třesou, nemohou létat a lezou mimo česno. Dalším projevem je ztráta chloupků, kdy vizuálně zůstávají včely tmavší a menší. Takové včely nechtějí strážkyně česna vpouštět do úlů. Za několik dnů se i u nich objevuje třes, bezletnost a nakonec hynou.

Výskyt se dává do souvislosti i s přítomností varroózy.

 

VIRUS AKUTNÍ PARALÝZY VČEL

Původce: ABPV, Dicistroviridae a další viry

Výskyt: celosvětově, běžný v Evropě a Jižní Americe

Vyskytuje se i ve včelstvech, které nemají žádné příznaky onemocnění.

Klinické příznaky

Bez typických příznaků. Úhyny bývají na konci zimy a začátku jara.

Vnímavost

je zvýšená u včelstev napadených roztočem Varroa destructor, který se uplatňuje v šíření choroby. Důležitou úlohu může hrát i roztočík včelí Acarapis woodi.

VIRUS ČERNÉHO MATEČNÍKU

Původce: BQCV, Dicistroviridae

Výskyt: běžný v Evropě, v Austrálii, v Africe a v Asii

Klinické příznaky

projevuje se černáním matečníků a úhynem mateřských larev, u dospělých včel probíhá bez příznaků. Tento virus bývá často spojen s přítomností hmyzomorky včelí (Nosema apis), kdy dochází ke zkrácení života včel.

 

VIRUS DEFORMOVANÝCH (ZNETVOŘENÝCH) KŘÍDEL

Původce: DWV, Iflaviridae

Výskyt: celosvětově

Klinické příznaky

Napadá plod a u dospělých včel se projevuje deformací křídel. Líhnoucí se poškozené včely nemohou zastávat své funkce a včelstvo rychle slábne. Projevuje se především ve včelstvech silně zamořených varroázou, která způsobuje výrazné oslabení imunity.

 

VIRUS PYTLÍČKOVÉHO PLODU

-          virová nákaza včelího plodu

Původce: SBV, Sackbrood virus, dříve Morator aetatulae

Výskyt: celosvětově i v ČR někdy společně s hnilobou plodu nebo se zvápenatěním plodu

Šíření nákazy

Přenašečem může být roztoč Varroa destructor, infikované včely nebo kontaminované zásoby. Přenos je možný i z matky na vajíčka – tedy transovariálně. Larvy se mohou nakazit do věku 4 dnů. Nákaza se objevuje hlavně na jaře, v létě mizí. Podmiňujícím faktorem je nekvalitní pastva, špatná hygiena chovu nebo přítomnost varroázy. Při silném napadení dochází k celkovému oslabení včelstva.

Klinické příznaky

U dospělých včel nejsou patrné zjevné příznaky. V důsledku pozměněného metabolismu bílkovin, ale mají kratší život.

U larev se projevuje po zavíčkování, kdy larva hyne před zakuklením. Poslední larvální pokožka se oddělí od nové pokožky, ale nesvlékne se. Mezi starou a novou pokožkou se hromadí tekutina a larva vypadá jako váček naplněný tekutinou. Nakonec larva vysychá v černohnědý příškvar, který se dá snadno vyjmout. Vysychající mrtvé tělo má tvar gondoly – hlavová a zadečková část je zvednutá.

Diagnostika

Stanoví se na základě posouzení epizootologické situace, klinických příznaků a zejména typických patologických změn (váček naplněný tekutinou, příškvary tvaru gondoly nebo čínského střevíce). Možná je i sérologická diagnostika. Ta však vyžaduje speciální antisérum a většinou se neprovádí. Možná je i identifikace viru pomocí PCR.

Diferenciální diagnóza

Bakteriální choroby včelího plodu, zejména mor včelího plodu. I u této choroby hynou larvy většinou po zavíčkování. V případě sebemenšího podezření je třeba postupovat jako při diagnostice moru včelího plodu (viz kapitola 4.1.2.2.).

Terapie

Léčba se neprovádí. Onemocnění obvykle mizí spontánně samo. Při výraznějších projevech je nutná výměna matky.

Prevence

Dodržování zásad chovu, chov silných  včelstev, zajištění kvalitní pastvy.

Opatření

Odstranění napadených plástů, mechanická očista, spálení uhynulých včel. Při silnějším napadení můžeme včelstvo přeložit do čistého úlu a posílit zavíčkovaným plodem z jiného včelstva. Provede se  výměna matky. Původní úl a rámky dezinfikujeme horkým 5% roztokem hydroxidu sodného nebo draselného. Plásty rozvaříme a vosk můžeme použít pro domácí výrobu mezistěn. Vytočený med zředíme vodou a převaříme po dobu 15 minut. Pak jej můžeme použít ke krmení včel. Utracení včelstva by připadalo v úvahu jen při silném napadení a oslabení.

Diagnostika viróz

Přesné stanovení diagnózy je obtížné. Při diagnostice viróz včel se vychází z anamnestických údajů, klinických příznaků onemocnění a patologických změn na včelách, případně včelím plodu. Laboratorní diagnostika využívá např. elektronové mikroskopie. Použití sérologických metod (imunodifúze, ELISA) vyžaduje přípravu specifických protilátek. V poslední době byly pro diagnostiku některých viróz použity molekulární metody (RT-PCR).

 

Diferenciální diagnostika viróz

Vzhledem k tomu, že patogenní působení virů je často vázáno na další patogenní organismy (bakterie, Nosema apis, Nosema ceranae, Malpighamoeba mellificae, Acarapis woodi, Varroa destructor), je třeba se zaměřit i na diagnostiku těchto chorob. U některých viróz, např. u chronické paralýzy včel je třeba odlišit otravy včel.

 

Terapie viróz

Terapie viróz se neprovádí.

Prevence viróz

Dodržování zásad chovu, chov silných včelstev, zajištění kvalitní pastvy a především terapie a prevence těch chorob včel, které podmiňují patogenní uplatnění virů.

Vhodná opatření 

Mrtvolky včel se sesbírají a spálí. Včelstvo je možné přeložit do čistého úlu. Starý úl a rámky dezinfikujeme. Oslabené včelstvo je možné posílit plodem z jiných včelstev. Utracení včelstva by připadalo v úvahu jen při silném napadení a oslabení. V žádném případě se nedoporučuje spojování virózami oslabených včelstev se silnějšími.